Kniha básní bude mít sestru
Spolčení hlupců od Johna Kennedyho Toola bych rád viděl přenesené na filmové plátno. A ne že to nejde!
PLZEŇ-SLOVANY Myslím, že vybrat tu jednu jedinou, nejlepší, nejoblíbenější knihu bude pro většinu autorů i čtenářů přetěžký, až neřešitelný úkol.
Pokud si vzpomínám na své dětství a dospívání, vedla moje čtenářská stopa určitě po ose Karel May – Jaroslav Foglar – Otakar Batlička.
Ani v dospělosti, měřené věkem, nejsem schopen vybrat jedinou knihou Snídaně šampionů dávám ovšem přednost Sirénám z Titanu. Mimochodem, i Mark Vonnegut, syn Kurta Vonneguta jr., napsal výbornou knihu – Expres do ráje.
Dalšími „oblíbenci“jsou světově oceňovaný, legendární Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho a dvojice od Mika Waltariho Egypťan Sinuhet a Jeho království. A konečně poslední, oproti výše uvedeným knihám méně známou je Spolčení hlupců od Johna Kennedyho Toola. Tu bych ostatně někdy rád viděl i přenesenou na filmové plátno. A ne že to nejde – to se dlouho říkalo o díle J. R. R. Tolkiena také.
Na nočním stolku mi v současné době leží Václav Hrabě a jeho Blues, ke kterému jsem se po letech vrátil díky skvělé desce Jednou tě potkám od Vladimíra Mišíka.
A když už jsme u poezie, dalšími mými favority jsou dva Františkové – středověký Francois Villon a náš František Gellner. Ze současníků je to pak Jiří Hásek píšící pod jménem J. H. Krchovský.
Smutné je, že všechny knihy mi na nočním stolku, vzhledem k nedostatku času, opravdu většinou pouze leží.
Co se vlastní tvorby, dá-li se to takto vznešeně nazvat, týče, poškádlil jsem své nejbližší okolí před třemi lety knížečkou básniček Za bezesných schůzí hlasuji jako ti druzí. Letos v létě by se měla dočkat invalidního sourozence s názvem Mácha volá aneb Kretenské básně.