Rána režimu mohla přijít o dva roky dřív
Informace o sovětském záměru omluvit se Československu je pro Macháčka nová. „Gorbačov se v této době naopak vyjadřoval obezřetně až negativně. Jeho postoj se vyvíjel. Je ovšem pravda, že sovětské politbyro se před Gorbačovovou návštěvou Československa v dubnu 1987 otázkami roku 1968 zabývalo, tak mohly být diskutovány různé návrhy,“připustil.
Úmysl přehodnotit intervenci se na plánovací stoly sovětských stratégů dostal hned po Gorbačovově nástupu. Jenže v Moskvě zároveň dospěli ke zneklidňujícímu závěru – že reformní proces nazvaný „perestrojka“má hodně společného s reformním programem z pražského jara 1968.
Pro situaci v Praze by to znamenalo fakticky rehabilitovat experiment Alexandra Dubčeka nazývaný „socialismus s lidskou tváří“. Snad i proto se Gorbačov neodhodlal zásah z roku 1968 odsoudit dříve.
V Československu by takový krok mohl vést k překotným změnám ve vedení strany. Na řadu by možná přišli lidé jako právě reformista Dubček. „Také se uvažovalo třeba o Miroslavu Štěpánovi jako o československém Gorbačovovi,“podotýká Tůma. Na reformistickou obrodu vedoucí strany si ale brousili zuby i další, hlavně mladší straníci.
Vedení KSČ si toho bylo vědomo. „Ještě v dubnu 1989 byl za Gorbačovem Jakeš a přemlouval ho, aby Sovětský svaz neměnil svůj pohled na šedesátý osmý,“říká historik. Nejmocnější muž Sovětského svazu se tak uchýlil k téže rétorice, kterou razil Brežněv – v Československu se v roce 1968 začaly změny vyvíjet dobře, jenže pak se iniciativy chopily antisocialistické síly.