Vzdělání prodlužuje život
Kardiovaskulární choroby ročně na světě zabijí na 17 milionů lidí. Jako kdyby za rok vymřelo celé Nizozemsko. Lékaři pátrají po příčinách jejich vzniku. I v tomto případě se jako jeden z významných ochranných faktorů ukazuje vyšší vzdělání. S každými 3,6 roku studia po dokončení povinné školní docházky klesá riziko kardiovaskulárních chorob asi o třetinu – a tedy se i prodlužuje průměrná doba dožití vzdělaných lidí.
V tomto typu výzkumu se neměří inteligence jednotlivých lidí a v potaz se nebere typ studia ani jeho výsledky. Vědci pracují s obrovským objemem dat z velkých populací a zjištěné trendy nemusí absolutně platit pro konkrétní lidi. Člověk se základním vzděláním tedy může mít oběhový systém v naprostém pořádku a absolvent dvou univerzit nikoli. Častěji tomu však bývá naopak.
Hledání užitečných informací Lékaři dokážou z podobných studií vyčíst řadu užitečných informací pro prevenci. „Prodloužení povinné školní docházky vedlo ke zlepšení zdravotního stavu populace a v tomto trendu musíme pokračovat,“říká Alice Carterová z Bristolské univerzity. „Ovšem dosáhnout dalšího zlepšení zdraví populace vyšším vzděláním je obtížné a vyžadovalo by to zásadní společenské i politické změny.“
Vědci proto studují, jakými způsoby přispívá vyšší vzdělání k prevenci kardiovaskulárních chorob, a chtějí v boji s metlou lidstva využít tyto „následné“pozitivní efekty.
Z dosavadních výzkumů vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním trpí méně nadváhou, vysokým krevním tlakem a také méně kouří. Takzvaný body mass index jako ukazatel obezity klesá s každými 3,6 roku vyššího vzdělání o 1. Systolický krevní tlak, lidově označovaný jako „horní“, se se stejně dlouhou dobou vyššího vzdělání snižuje v průměru o 3. V poměru k normálním hodnotám body mass indexu od 18,5 do 24,9 a hodnotám systolického tlaku mezi 90 a 120 jde o nezanedbatelné přínosy.
Podíl obezity, hypertenze a kouření na vzniku kardiovaskulárních chorob není žádným tajemstvím. Jakou měrou však přispívá potlačení těchto rizikových faktorů k pozitivnímu efektu vyššího vzdělání? To byl úkol pro početný mezinárodní tým vedený odborníky ze čtyř předních britských univerzit. Výsledky studie publikované ve významném lékařském časopise The BMJ překvapily i samotné výzkumníky.
Co prozradily geny
V první části studie vědci analyzovali data od více než 200 000 obyvatel Spojeného království. Porovnávali roky, které tito lidé strávili studiem po ukončení povinné školní docházky, s jejich body mass indexem, krevním tlakem a dobou, po kterou kouřili. Údaje dávali do souvislosti s výskytem vážných kardiovaskulárních chorob, například infarktu myokardu nebo mozkové cévní příhody.
Tento typ dat však není zcela spolehlivý. Například hodnoty krevního tlaku kolísají ze dne na den i v průběhu života a jednou naměřená hodnota nemusí reprezentovat skutečnou celoživotní zátěž vysokým krevním tlakem.
V druhé části studie proto vědci vsadili na údaje o dědičné informaci přes milionu lidí. Pátrali v nich po variantách DNA, jež mají vliv na délku vyššího vzdělávání nebo které ovlivňují body mass index, vysoký krevní tlak a kouření. Když údaje porovnali, zjistili, že z celkového pozitivního efektu vyššího vzdělání na snížení rizika kardiovaskulárních chorob si body mass index může připsat k dobru asi 18 procent. Nižší krevní tlak přispívá asi 27 procenty a kratší doba kouření asi 34 procenty.
Lidé s vyšším vzděláním se v průměru dožívají vyššího věku než lidé, kteří chodili do školy kratší dobu. Vědci zkoumají, čím to je.
Záhadná polovina
Vědce zaskočilo, že všechny tři rizikové faktory dohromady přispívají k nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob, padajícímu na vrub vyššího vzdělání jen 42 procenty. To znamená, že přínosy nižšího body mass indexu, krevního tlaku a kouření se významně překrývají a více než polovinu efektu vzdělání na snížení rizika kardiovaskulárních chorob halí i nadále tajemství.
„Snížením body mass indexu, krevního tlaku a míry kouření můžeme potlačit riziko kardiovaskulárních chorob u lidí, kteří opustili školy velmi brzy,“říká jedna z vedoucích nové studie Alice Carterová a dodává, že pro tyto lidi lze zřejmě udělat ještě mnohem víc.
„Ačkoli už z předešlých studií víme, že ti, kdo strávili vzděláváním delší část života, čelí nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob, stále přesně nevíme, proč tomu tak je. Je například možné, že lidé s vyšším vzděláním věnují svému zdraví větší pozornost a navštíví lékaře už v době, kdy mají jen malé zdravotní problémy,“vysvětluje další z šéfů projektu Dipender Gill z londýnské Imperial College.
Autoři studie poukazují na fakt, že nezohledňovali další významné faktory, jako je fyzická aktivita, jídelníček nebo hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Získali data od lidí převážně evropského původu, a proto netuší, zda jsou jejich závěry platné i pro jiná etnika. Výzkum efektu vzdělání na lidské zdraví proto pokračuje.
Autor je spolupracovníkem redakce