Už nás začali brát vážně
Z EU přitekly miliardy, občas ale padly na rozhledny bez rozhledu či hotely bez hostů
PRAHA Za patnáct let v EU získalo Česko z unijního rozpočtu zhruba 1,31 bilionu korun. Naopak do rozpočtu Unie ČR poslala 565 miliard korun. V čistém zisku si tak česká kasa polepšila o 741,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí.
Ekonomicky je podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého členství ČR v EU přínosné. Přesto se začínají vynořovat negativa z regulatorních opatření EU, která jsou podnikatelům trnem v oku. Dlouhý proto vyzývá k reformám EU, především požaduje úpravy fungování vnitřního trhu a odstranění skrytého protekcionismu. „Oslavy 15 let členství v EU připomínají situaci na Titaniku, kdy se na palubě tančí, ale v podpalubí už je voda,“řekl na konferenci nazvané 15 let v EU – příběh české ekonomiky.
Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, má sice členství v EU své nevýhody, ale pro takovou zemi jako Česko výhody dramaticky převažují. „Naši zemi živí export a díky evropské integraci jsou naši exportéři schopni nabízet své zboží půl miliardě zákazníků v EU, aniž by si před nimi mohly ostatní země bránit své trhy celními bariérami,“vysvětlil s tím, že nám trvalo dlouho, než jsme se naučili v EU úspěšně prosazovat své zájmy. „Dnes už to naštěstí umíme. Důkazem jsou odvolané migrační kvóty, prosazení reverse chargé nebo dvojí kvalita potravin, ze které jsme celoevropské téma udělali my,“zdůraznil.
Bývalý eurokomisař a expremiér Vladimír Špidla vidí ve členství v EU rovněž posílení českého vlivu. „Moje nejsilnější vzpomínka na období vstupu souvisela se zahraniční politikou. Od momentu, kdy bylo jasné, že vstoupíme do EU, nás všichni zahraniční partneři začali brát vážně,“zavzpomínal Špidla. Podobně se vyjádřila i eurokomisařka Věra Jourová. Česko se podle ní posunulo, měřeno hrubým domácím produktem, ze 60 procent průměru původní evropské patnáctky na 83 procent.
Konec vyhozeným miliardám
S ekonomickým prospěchem jsou spojeny zejména dotace ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Dotace začalo Česko čerpat hned v době vstupu, tedy v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj v něm vyčerpalo celou přidělenou částku.
V programovém období 2007 až 2013 zůstala čtyři procenta ze zhruba 700 miliard přidělených dotací nevyčerpána. Podle kritiků se tehdy často financovaly zbytečné projekty, jako například rozhledny, ze kterých nebylo téměř nic vidět, golfová hřiště nebo hotely, které jsou dnes nevyužívané. Některé projekty kvůli podezření z korupce skončily u soudu.
Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko může získat asi 610 miliard korun. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové se čerpání měří podle plnění takzvaného pravidla N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny.
„Za loňský rok se nám to povedlo, Evropské unii jsme žádné peníze vracet nemuseli. Letos ke konci března měly toto pravidlo pro letošní rok splněné čtyři programy z deseti. A většina to stihne nejpozději do konce července,“citovala ministryni ČTK. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy, letos by to podle Dostálové mělo být asi 90 miliard.
V programovém období 2021 až 2027 by ČR mohla po započtení inflace získat asi 20 miliard eur (512 miliard korun). Měla by klesnout míra spolufinancování EU ze současných 50 až 85 procent na 40 až 70 procent. Česko usiluje o to, aby si ve větší míře mohlo rozhodnout, kam dotace přesune.
Desítka nováčků
Česko vstoupilo do Unie 1. května 2004. Žádost o vstup podala česká vláda 17. ledna 1996. V roce 1998 byla zahájena přístupová jednání. Smlouva o přistoupení byla podepsána 16. dubna 2003 v Aténách za účasti tehdejšího prezidenta Václava Klause a premiéra Vladimíra Špidly. Smlouva byla ratifikována národními parlamenty patnácti starých členských zemí. V nových členských státech kromě Kypru byla smlouva schválena referendy. V Česku se pro schválení vyslovilo 77,3 % hlasujících. Volební účast byla 55,2 %. Spolu s ČR vstoupily do Unie Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.