Banky by se měly podělit o zisky
Aleš Michl (41)
Zavést speciální daň pro banky nemá podle člena rady České národní banky Aleše Michla smysl. Přenesly by ji totiž na klienty. Finanční instituce by ale podle něj měly být velkorysejší. „Banky se měly podělit s ekonomikou o své zisky tím, že zvýší úroky ze spoření a znásobí společenskou odpovědnost, říká Michl.
LN Banky podle odhadů ČNB vykázaly za loňský rok rekordní zisk 81 miliard korun. Je to z pohledu regulátora důvod k optimismu, či spíše ke zvednutí obočí?
Bankovnictví je setrvačný byznys. I ve chvíli, kdy bychom šli do recese, budou banky mít ještě nějakou dobu provozní zisk. Jejich výsledky odráží jen minulost. A nyní také do velké míry to, že ČNB prováděla intervence. Likvidita bank uložená v centrální bance se od počátku intervencí do konce roku 2018 znásobila pětkrát. Když tenhle totální nárůst likvidity už není úročen nulou, ale sazbou 1,75, dá se na tom pořádně vydělat i se zavřenýma očima, jen klikáte na „enter“.
LN Kam až by sazby měly podle vás růst i s ohledem na to, že se teď počítá s poklesem tempa růstu ekonomiky?
Nevím, ale řeknu vám, jak uvažuji: žádná krize tu zatím není. Přichází zdravé zpomalení a jde to z Číny. Ta od roku 1990 do roku 2010 rostla tempem deset procent ročně, teď ale zpomalila na 6,4 procenta. Trendově brzdí, což zprostředkovaně tlumí růst německého, potažmo českého exportu. Do toho se přidalo několik snad jednorázových vlivů, jako například zpomalení Německa v sektorech farmacie, auta a chemie.
Nad tohle je třeba se povznést a uvažovat dopředu nad logikou české ekonomiky a cíli cenové stability. A přece si musíme přiznat, jak dlouho máme abnormálně nízké úrokové sazby. Míra úspor Čechů je proto nižší, než byla před rokem 2008, a zároveň míra zadlužení lidí a firem je vyšší, než byla před rokem 2008. Zadlužení domácností vůči disponibilnímu příjmu je 61 procent, před rokem 2008 to bylo přitom kolem 40 procent. Bylo by lepší, abychom měli více úspor a vytvářeli si před příští krizí polštář, nikoliv páku, „leverage“. Takto jsem uvažoval v prosinci a v únoru, kdy jsem navrhoval něžné zvýšení sazeb.
LN Dnes vidíte, jaký je stav, a nějaký výhled, jak se ekonomika bude vyvíjet, určitě máte.
Ohledně sazeb? Nevím – jak to mám vědět? Jsme tým sedmi mozků, rozhodne většina… Pokud se ukáže, že zpomalení Číny je skutečně trend a Německo zpomalilo jen jednorázově, já osobně rozhodně budu hlasovat pro jejich zvýšení. Samozřejmě, pokud se ukáže, že Německo řeší hlubší problém, tak nejspíše ne.
LN Zatímco růst úrokových sazeb navyšuje ceny úvěrů, na depozitech je situace spíše zamrzlá. To lidi nemotivuje více spořit, k čemuž vyzýváte i vy… Má ČNB vůbec možnost přimět banky, aby byly přívětivější vůči klientům i na depozitech?
Bylo by potřeba, aby se celá výnosová křivka – nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé sazby – posunula o trošku nahoru, a to se neděje anebo to jde velmi pomalu kvůli nadměrné likviditě a minusové sazbě na eura. Teď prostě schytáváme společenské náklady úrokových sazeb dlouhodobě kolem nuly. Když jste třeba do modelů na oceňování nemovitostí dosadili nulu, vycházelo to výborně. To, co dnes tedy řešíme i na trhu bydlení, je důsledek této abnormální měnové politiky. Z téhle bubliny ultralevných peněz se nelze dostat rychle.
LN ČNB je ve svých prognózách poměrně optimistická. Letos odhaduje, že ekonomika poroste tempem 2,9 procenta, v dalším roce tříprocentním tempem. Čím to je? Například prognózy ministerstva financí tak pozitivní nejsou.
Když pokračuje konjunktura, predikce se docela trefují. Ale jakmile přijde krize, nastává problém – předpovědi učiněné rok a více dopředu mají veliké chyby. U vyspělých ekonomik například platí, že průměrná predikce růstu HDP dva roky před recesí má chybovost 3,7 procentního bodu. Zamýšlejme se spíš nad dlouhodobou logikou a filozofií fungování ekonomiky – přece to nemůže být pořád jen: půjčte si, půjčte si, kupte si, kupte si.
LN Je ale podle vás v zájmu ekonomiky utlumovat domácí poptávku zvyšováním sazeb a tím urychlit její zpomalení?
Díváte se na to strašně krátkodobě. Dívám se na delší horizont. Nevěřím, že zpomalení Německa je hlubšího rázu. Nechci, aby se u nás domácnosti předlužily a každý žil z kreditky. Pokud by se to stalo, naše měnová politika by byla ještě ve větší pasti, jak tomu už je v některých skandinávských zemích. Tam se bojí, že pokud zvednou sazby, domácnosti a firmy začnou bankrotovat.
LN
Není zdrojem zdánlivé nevstřícnosti cenových politik komerčních bank vůči klientům i sama ČNB? Například zpřísněné podmínky na poskytování hypoték přístup lidí k hypotékám ztěžují.
Problém není ve zpřísňování poskytování hypoték. Banky jsou sešněrovány regulací, která se na ně valí z EU, zkuste někdy přečíst, co musí umět člověk na pobočce. Brusel, Frankfurt, EBA, ESMA, EIOPA – ani si ty zkratky negooglujte – chtějí vše řídit, monitorovat, všem nařizovat. Problém je, že se nejde po principech, které známe například z rozpočtu a principu dobrého hospodáře. Tohle bych já osobně chtěl, aby se uplatňovalo i u bank – nesnažit se regulovat vše a do posledního písmenka postihnout každičký problém nebo riziko, ale zavést obecné principy a pak ustálit jejich výklad a přísně dohlížet na jejich dodržování.
LN Není ČNB sama poměrně aktivistická? Vždyť i vy jste v lednu prohlásil, že pokud ČNB sazby sama nezvýší, banky nemají důvod zdražovat hypotéky. Vy se tak vyjadřujete k cenotvorbě bank?
Cena hypoték se odvíjí od toho, jaký je tržní úrok u peněz s tří- nebo pětiletou splatností. ČNB ovlivňuje krátkodobou repo sazbu, tedy čtrnáctidenní úrok. Tehdy výrazně zlevnily peníze na delších splatnostech, a když jsem viděl titulky, že banky rekordně zdražily hypotéky a ceny mohou jít ještě výš, přišlo mi rozumné prohlásit, že cena dlouhodobých peněz tehdy klesla, banky neměly důvod zdražovat.
LN Před několika dny vyšla zpráva, že ČNB uvažuje o maximální možné zastropované částce při předčasném splacení hypotéky. To je přece zase nějaký už celkem jasně daný záměr, jak zasahovat do cenotvorby komerčních subjektů.
Na rozdíl od České bankovní asociace nepoběžím s brekem žalovat novinářům a nebudu vytrubovat něco, co není ještě rozhodnuto. O žádné nové regulaci ani stropu není řeč, jde o správný výklad stávajícího zákona, pořádně to s bankami prodiskutujeme na odborné úrovni a pak oznámíme rozhodnutí.
LN Banky se nyní díky vysokému zisku celého sektoru, který vzrostl meziročně o sedm miliard korun, mohou stát terčem debaty o zavedení bankovní daně. Jak moc by její zavedení ovlivnilo situaci sektoru?
Banky se měly podělit s ekonomikou o své zisky tím, že zvýší úroky ze spoření a znásobí společenskou odpovědnost. Je úsměvné, jak malé soukromé sponzorské dary mají například naše nejlepší univerzity. Ale zdanit banky nějak speciálně navíc je nesmysl.
LN Máte nějaký odhad, jak by taková daň na banky dopadla?
Rád jezdím na sympozium na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu. Podle studie, již tam zpracoval akademik Michael Kogler, se ukazuje, že dopad těchto daní je typicky takový, že banky je přenesou na klienty. Stát má dost příjmů z daní a nepotřebuje nové zavádět.
LN České banky stále vykazují vysokou výnosnost kapitálu pro akcionáře. Přesto v mnohých z nich probíhají tzv. agilní reformy, směřující k zeštíhlení. Je podle vás jejich hlavním problémem nízká agilita, či pomalé tempo přijímání inovací?
ROE, zisk z koruny kapitálu, českých bank bylo v roce 2008 25 procent, nyní je 18. Apple má 45 procent. Banky především za malé náklady vyprodukují velký příjem, to nemá ani Apple. Tradiční finanční sektor je ale natolik sešněrován regulacemi, že nikdy nebude mít ani možnost být inovativní a nikdy nevymyslí nic lepšího, než je platební karta a bankomat z roku 1967. Vezměte si, že jsme tu teď s velkou slávou vítali okamžité platby mezi bankami, které už v roce 1998 nabídl Muskův PayPal.
LN České ekonomice se zatím daří dobře, ale signály tak příznivé nejsou. V souvislosti s negativními jevy se hovoří zejména o brexitu. Jaké čekáte dopady brexitu na Česko?
Brexit je pro mě „upside risk“, může dopadnout lépe, než všichni očekávají. Peníze a kapitál si najdou cestu a stejně tak peníze dovedou k jednacímu stolu prezidenty USA a Číny, aby zažehnali obchodní válku. A brexit? V Evropské komisi by měli směrem k Británii vychladnout. Evropská rada by měla Brity vyzvat, že je tady chce. EU je tu přece proti válkám, nikoliv abychom tu proti sobě obchodně bojovali. Pro Británii je exit menší problém než pro samotnou EU. Možná to zapadlo, ale Soudní dvůr EU v prosinci rozhodl, že Británie může právně celkem snadno žádost odvolat do uplynutí dvou let od oznámení o odchodu, tedy do 29. března 2019. Tak proč to nezkusit?
LN Co vůbec říkáte na vládní škrty, o kterých se teď hovoří?
Vláda má být naprosto v klidu a vůbec by neměla škrtat, ale ani rozdávat. V letech 2016 až 2018 hospodařil český stát vyrovnaně. Veřejné finance jsou v přebytku. Pokud nastane recese, měla by veřejné
Od prosince 2018 člen
■
bankovní rady ČNB. Absolvent VŠE v Praze. Dále krátce London School of Economics a Wharton ve Filadelfii.
V minulosti působil v týmech
■
místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla. Od června 2006 do roku 2015 pracoval v Raiffeisenbank.
Byl externím poradcem
■
ministra financí a později ekonomický poradce premiéra Andreje Babiše. V roce 2016 spoluzakládal investiční fond QUANT. Od prosince 2018 již ve fondu nepůsobí.
LN Teď se začalo hodně mluvit o problému firemních dluhopisů, které nakoupili drobní investoři. Část z nich pravděpodobně nebude nikdy splacena. Už se tu dokonce objevily i první potíže. Vy sám jste bývalý investor. Nemyslíte, že by s tím ČNB, potažmo MF měly něco začít dělat?
Mezi těmi, kdo vydávají dluhopisy, jsou zloději, pak firmy, jež vydávají „junk bondy“, a pak kvalitní podniky s profi dluhopisy. „Junk“znamená brak, odpad, harampádí či sběrné suroviny. Nejde ale lidem stát za zadkem. Lze je varovat. Priorita je kupovat si věci, které jsou regulované, s prospektem, ten si místo sledování Mostu! máte přečíst a vyžadovat poučení o rizicích. Není to nutně zlodějna, ale vy musíte vědět, že si kupujete dluhopisy s vyšším výnosem, než je na trhu běžné, že to není zadarmo a může to skončit špatně…
LN Neměla by s tím ale ČNB, popřípadě ministerstvo financí něco dělat?
Přece tu nebudeme stát každému člověku za zadkem a hlídat, aby ten, kdo vědomě jde do rizika, nepřišel o peníze.
LN To by šlo chápat ve chvíli, kdy by šlo o jednotlivosti. My tu ale vidíme trend, kdy firmy bez minulosti, historie a kapitálu přenáší riziko přímo na investory, je to masovějšího rázu...
No ale o tom je kapitalismus, ne? Schumpeter, kreativní destrukce. Jediné, co podle mě může dělat ČNB, je zkontrolovat prospekt, zda je podle zákona, a hlídat prodejní techniky. Klíč je v tom, že při koupi musíte vědět o rizicích. Nesmí se to prodávat tak, jako když vám šmejdi cpou sadu nožů, které by ani do sběru nevzali.
Komentář k tématu čtěte na straně 10