Piana mizí v Číně po tisících

Společnost Petrof má za sebou rekordní rok Dobře se loni dařilo i dalším výrobcům hudebních nástrojů

HRADEC KRÁLOVÉ / PRAHA Největší evropský výrobce akustických klavírů a pianin, hradecká společnost Petrof, měl evidentně úspěšný rok. Loni prodaných 1900 nástrojů s tradiční českou značkou Petrof i exkluzivních klavírů Ant. Petrof spolu s 5000 kusů vyrobených v Číně představuje podle jednatelky společnosti Zuzany Ceralové Petrofové rekord v novodobé historii firmy.

Tomu odpovídají i předběžně vyčíslené tržby na úrovni 284 milionů korun, nejvyšší od doby před začátkem ekonomické krize před deseti lety. K historicky nejlepším patří i předpokládaný zisk 13 milionů korun.

„Jsme samozřejmě rádi. A oceňuji, že se daří dosahovat úspěšných čísel v situaci, kdy nám zároveň rostou i náklady, včetně těch mzdových. Přijali jsme loni totiž na 50 nových zaměstnanců,“říká jednatelka Petrofu – žena, která pochází z již páté generace rodiny zakladatele firmy Antonína Petrofa.

Hradecký podnik, založený před 155 lety, obchoduje dnes na pěti kontinentech a vyváží do více než 65 zemí celého světa. Zahraniční prodej tvoří už 94 procent celkových tržeb – nejvíc v Asii a zejména Číně, která představuje už zhruba třetinu utržených peněz.

Daří se i v Evropě

„Čína, ale třeba také Hongkong a vůbec celá Asie hodně roste. Ale meziroční nárůsty zaznamenáváme i v Evropě. V Německu padly loni dvě pianovky, respektive jejich noví majitelé přesunuli výrobu do Asie, a to je na evropském trhu další příležitost pro nás,“vysvětluje Petrofová.

Daří se i většině dalších výrobců hudebních nástrojů, kterých v Česku působí přes 300. Například výrobce houslí, kytar, kontrabasů a dalších strunných nástrojů Strunal Schönbach z Lubů u Chebu (někdejší Cremona) exportoval loni nejvíc do Ruska, Kanady a Mexika, ale uzavřel také exkluzivní smlouvu s čínským partnerem, který se zavázal odebírat nástroje v řádech milionů korun.

„Vzhledem k tomu, že se ocitáme v době, kdy je konkurence z Asie obrovskou výzvou, je pro nás taková dohoda o to zajímavější,“uvedla zástupkyně generálního ředitele Strunalu Lucie Mikeska. „Dále, ač jsme utrpěli na konci roku 2017 ztrátu významného partnera v USA, podařilo se nám v loňském roce navázat spolupráci s největším distributorem smyčcových nástrojů v tomto teritoriu a ztrátu tak více než nahradit,“dodala.

Čína není pro každého

Že je Čína díky rostoucímu zájmu a odbytu i dražších nástrojů pro české výrobce nadějným trhem, ale neplatí automaticky pro všechny zdejší vývozce.

„Je tam zájem hlavně o piana, housle, kytary. Ale například naše banja nebo mandolíny mají větší odbyt spíš v Evropě a ve Spojených státech,“připomíná manažerka Asociace výrobců hudebních nástrojů Ivana Čapková.

Rostoucí zájem doma i ve světě souvisí podle ní s příznivou ekonomickou situací a koupěschopností lidí. „Hudební nástroj je v podstatě zbytný statek, který si lidé pořizují, jen když jim zbývají peníze. Tomu současná doba nahrává,“dodává Čapková.

Její slova potvrzuje i výrobce akordeonů Delicia accordions z Hořovic. „My vyvážíme po celém světě 70 procent produkce. A nejvíc do zemí jako Jižní Korea, Japonsko a Čína. Zájem o západní značky s vyšší cenou je v Asii obrovský. Nechtějí nic levného,“říká majitelka Delicie Stanislava Koutná.

Český byznys s hudebními nástroji má rostoucí tendenci už řadu let. Počet výrobců sice pomalu klesá, za poslední dekádu zhruba o pět desítek na nynější tři stovky, ale celkové tržby oboru podle údajů Českého statistického úřadu od roku 2009 vzrostly z necelé miliardy korun na víc než 1,3 miliardy v roce 2017.

V Číně je zájem hlavně o piana, housle, kytary. Ale například naše banja nebo mandolíny mají větší odbyt spíš v Evropě a v USA IVANA ČAPKOVÁ Asociace výrobců hudebních nástrojů