Chaos v platbách VZP za pomůcky nekončí

Co řekl loni Ústavní soud o pomůckách

PRAHA Skupina 20 senátorů si před třemi lety stěžovala u Ústavního soudu, že zdravotní pojišťovny stanovují úhrady za berle, vozíky a glukometry způsobem, který je netransparentní a neústavní. A soud jim dal za pravdu. Část zákona stanovující mechanismus úhrad zdravotních pomůcek zrušil, ovšem až s platností od příštího roku, aby politici měli čas učinit nápravu. Do přijetí nového zákona soud uložil pojišťovnám povinnost brát maximální ohledy na práva pacientů a výrobců těchto pomůcek.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se však rozhodla postupovat dál stejně jako vminulosti u stanovování cen za kloubní náhrady a kardiostimulátory, což jsou také zdravotní pomůcky, ale jiného typu než berle a vozíky. Od letošního ledna snížila úhrady u kyčelních a kolenních kloubních náhrad, ortopedických šroubů, katetrů a stentů v průměru o deset procent. Nižší ceny, které pojišťovna proplatí za danou pomůcku, VZP zveřejnila ve svých úhradových katalozích, takzvaných číselnících, kterými se ostatní pojišťovny zpravidla také řídí.

Spor zatím nekončí

Právníkům, kteří také zastupovali skupinu senátorů u Ústavního soudu a spor o úhrady za berle vyhráli, se postup VZP nelíbí. „Nález Ústavního soudu jasně říká, že způsob změn úhrad takzvaným průzkumem trhu, jak ho dělá VZP, je špatně. Nevím, jestli si ho VZP nepřečetla, nebo ho cíleně ignoruje, ale opět snižuje úhrady ve svých číselnících bez ohledu na nález Ústavního soudu,“řekl LN Jan Strnad z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

VZP se hájí tím, že nesnižuje úhrady u berlí, vozíků ani čoček, což jsou takzvané zdravotní pomůcky na poukaz. „Nález Ústavního soudu se týká především pravidel pro stanovení výše úhrad za zdravotnické prostředky z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantní péče,“uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. Pojišťovna tvrdí, že mění ceny pouze u jiného typu zdravotnických prostředků, kam patří kloubní náhrady nebo třeba kardiostimulátory. Ty si člověk nemůže vyzvednout ve výdejně zdravotních pomůcek,

Podle Listiny základních práv a svobod mají lidé na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Rozlišují se pomůcky na poukaz, tedy berle, vozíky, glukometry a inkontinenční pomůcky, které si pacient vyzvedne ve výdejně zdravotnických prostředků.

Druhým typem je takzvaný zvlášť účtovaný materiál, což jsou zdravotnické prostředky, které se

tedy ambulantně, ale dostává je přímo v rámci lékařského zákroku, většinou tedy během hospitalizace. A u tohoto takzvaně zvlášť účtovaného materiálu se podle VZP nestanovuje cena na základě průzkumu trhu, ale podle reálných cen, které vykazují pojišťovnám nemocnice. Úhrady za kloubní náhrady se stanovují podle VZP jinak než úhrady za berle a pouze u úhrad za berle se při zjišťování ekonomicky nejméně výhodné varianty používá Ústavním soudem kritizovaný průzkum trhu. přímo spotřebují při výkonu lékařské péče, například gázy, kardiostimulátory, kloubní náhrady či stenty.

Ústavní soud loni prohlásil: „Zjištěné nedostatky zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči. Je přitom bez významu, že Ústavní soud v tomto řízení zrušil pouze její část, vůči níž směřoval návrh.“

S tímto názorem VZP ale ostře nesouhlasí výrobci pomůcek. „Ústavní soud konstatoval, že také agenda číselníků zvlášť účtovaného materiálu má stejné nedostatky jako úprava zdravotnických prostředků na poukaz. VZP vůbec nerespektuje nález Ústavního soudu a snížení úhrad je s ním zcela evidentně v rozporu,“tvrdí prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed Miroslav Palát.

Jejich spor se tedy točí hlavně kolem toho, že zákon vymezuje zvlášť zdravotnické prostředky v ambulantní péči, kam patří berle, vozíky, ortézy a inkontinenční pleny, tedy zdravotní pomůcky na poukaz. A zvlášť vymezuje zdravotnické prostředky v lůžkové péči, což jsou většinou právě náhradní klouby nebo kardiostimulátory, tedy takzvaný zvlášť účtovaný materiál.

Ambulantní, nikoli lůžkové

„Je to dávný problém. Pravidla pro ambulantní a lůžkovou sféru by měla být stejná. Není důvod, aby stejná pomůcka byla podle jiných pravidel hrazena u pacienta ambulantní péče a podle jiných pravidel a třeba i v jiné výši u pacienta, který se ocitne aspoň 24 hodin na lůžku, což je definice hospitalizace,“konstatuje expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál, který působí v mezinárodní advokátní kanceláři PwC.

Senátoři u Ústavního soudu napadli pouze tu část zdravotních pomůcek, která se týká ambulantní péče. Verdikt Ústavního soudu se tedy netýká přímo úhrad kloubních náhrad. Soud ovšem uvedl, že jeho rozhodnutí je třeba vztahovat na zdravotnické prostředky jako celek. Tedy i na kloubní náhrady.

A i Dostál tvrdí, že pojišťovny by měly postupovat u úhrad za kloubní náhrady stejným způso- bem jako u úhrad za berle. „Je pravda, že Ústavní soud nezrušil část týkající se lůžkové péče, protože to nebylo napadeno senátory v ústavní stížnosti. Zcela nepochybně ale Ústavní soud považoval za potřebné, aby nad rámec rozsudku konstatoval, že stejná pravidla by měla respektovat pojišťovna, i když rozhoduje o zdravotnických prostředcích v lůžkové péči,“uvedl Dostál.

Spor mezi pojišťovnami a výrobci zdravotních pomůcek tedy dál trvá, pouze už se netýká berel a vozíků, ale kloubních náhrad a kardiostimulátorů. Řešení komplikovaného právního sporu by mohla přinést novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo a kterou bude třeba schválit do konce letošního roku. Tedy pokud by se novela týkala zdravotnických prostředků jak v ambulantní, tak v lůžkové péči.

Zatím ale ministerstvo na svých stránkách uvádí, že intenzivně pracuje na novém systému úhradové regulace zdravotnických prostředků na poukaz. Věnuje se tedy pouze problematice ambulantních zdravotních pomůcek a nemocniční nechává ve starém znění. Může se pak snadno stát, že celá kauza okolo miliardového byznysu s pomůckami začas opět skončí u Ústavního soudu.

Ani loňský rozsudek Ústavního soudu zatím nevnesl pořádek do úhrad pojišťoven za vozíky a kloubní náhrady.