Šikanovat a vybírat
Strážníky nemáme od toho, aby kasírovali pokuty
Bydlet nebo pracovat v centru české metropole není věru žádný med. Exkluzivní adresu vykupují raketově rostoucí nájmy, nekonečné davy turistů, na ně zaměřené podniky, nemožné parkování, nepořádek, hluk, kriminalita a bezdomovci. Radnice Prahy dlouhodobě vykazuje neobvyklou míru neschopnosti řešit reálné problémy a blýská se nanejvýš nápady, z nichž nejslavnější je zbytečná linka autobusu, který se do úzkých uliček ani nevejde. Případně antikonfliktním týmem bouchačů. Jediný, kdo ještě více nepřispívá k životu místních na „jedničce“, je její městská policie.
Není nic neobvyklého potkat večer jeden blok od slavné a problematické Dlouhé třídy šestici strážníků, bedlivě postávajících před místní večerkou. Obvykle se pak pro jistotu ve dvou skrývají v zákoutích se zrakem na displejích svých mobilních telefonů. Na první pohled by se tak mohlo zdát rozhořčení jejich šéfa kvůli nečinnosti jako pochopitelné. Jenže ředitel městské policie na Praze 1 Miroslav Stejskal má poněkud zvláštní chápání jejich úkolů. Namísto, aby své lidi vyzýval k ochraně a pomoci občanům, dal jim měsíc na zvýšení výkonu. Tedy šikanu, buzeraci a především vybírání pokut, protože co je doma, to se přece počítá. Ten samý Miroslav Stejskal se proslavil tím, že měl mít na vlastní svatbě policejní koně, nebo byl obviněn, že rozbil kontrolovanému mobilní telefon. V minulosti prý nařizoval pokutovat za každou cenu a zakazoval řešení domluvou, na což dával kvóty.
Pan ředitel se mýlí, když strážníkům píše: „Nečinně se procházet po městě můžete ve svém osobním volnu, nikoliv v pracovní době.“Přesně to mají „měšťáci“dělat. Po jednom či po dvou patrolovat a být vidět, samotnou přítomností v ulicích působit jako klidná preventivní síla, domlouvat a uklidňovat. Ne odtahovat, pokutovat nebo se po ulicích prohánět na terénních tříkolkách či donedávna v bojovém vozidle Hummer.
Policista, který má toto vše na svědomí a teď na nás poštval své podřízené, by se hodil možná k normalizační Veřejné bezpečnosti. V čele strážníků ale nemá co dělat. Jan Klesla