Wolverine odchází jako chlap
Jeden velký příběh globální popkultury je u konce. Zasmušilý mutantský fešák Wolverine v hereckém podání Hugha Jackmana se definitivně loučí – a činí tak ve velkém stylu.
James Howlett alias Logan alias Wolverine patří k několika komiksovým postavám, jež obvykle znají i ti, koho jinak svět kreslených superhrdinů nechává celkem chladnými. Člen společenství mutantů X-Men, který se vyznačuje zázračnou schopností regenerace a ostrými vysunovacími „drápy“, si vydobyl širokou popularitu díky filmovým zpracováním, kde jej ztvárňuje australský herec Hugh Jackman. Poprvé se tak stalo v roce 2000, na zasloužený odpočinek má tedy postava i její představitel plný nárok.
Nejmocnější mozek má alzheimera
Snímek Logan: Wolverine zastihuje unaveného hrdinu v nedaleké budoucnosti, kdy se na hranicích mezi Mexikem a USA živí jako řidič limuzíny (ty budou, jak se ukáže, v roce 2029 hodně odolné). Snaží se postarat o devadesátiletého Charlese Xaviera – profesora X (Patrick Stewart), který začíná trpět degenerativním onemocněním svého mocného mozku. To neubližuje jen jemu, pohroma hrozí celému jeho okolí. V této vyčerpávající situaci Logana vyhledá mexická ošetřovatelka, doprovázející zamlklou jedenáctiletou dívku Lauru (Dafne Keenová). Jak se ukáže, Laura má stejné schopnos- ti jako Logan – to proto, že ji jistá americká firma v tajném mexickém zařízení „vyrobila“z Loganovy DNA a nyní ji chce spolu s dalšími uprchlými dětmi dostihnout a zničit. Logan chtě nechtě musí přijmout zodpovědnost za svoji dceru a najít v sobě poslední vzryv sil k boji se zlem.
Putování Logana, Laury a Xaviera, kteří se snaží uprchnout smrtícímu komandu, vedenému neúnavným mladíkem Piercem (výborný Boyd Holbrook), je dojemné: není divu, že náhodní pozorovatelé mají za to, že si rodinka vyrazila na dovolenou. Zážitky z jejich cest ovšem nepatří k těm, jež by si chtěl kdokoli zvěčňovat v rodinném albu.
James Mangold natočil temný snímek s téměř hororovými sekvencemi, v němž není mnoho místa pro planý sentiment. Vykreslil budoucí svět, který se od toho současného liší právě tak málo, aby byl o to děsivější. Wolverinův poslední příběh je plný bolesti, smutku a zabíjení – zobrazeného jako děsivá, odporná a vysilující dřina, jež Logana pronásleduje ve snech.
Pravda je tak čtvrtina
Laura, která v mexické „množírně“nepoznala nic z reálného světa, se teprve učí orientovat v živo- tě. Její dosavadní představy pramení mimo jiné z několika komiksových sešitů X-Menů, z čehož se Logan může vzteknout, protože „pravda je z toho tak čtvrtina“– tahle hříčka funguje výborně a rozeznívá další nostalgickou strunku. Stejně jako odkazy na western Shane z roku 1953, které vřazují Wolverinův příběh do širšího společenství popkulturních žánrů. Není pak ostuda zamáčknout mužnou slzu, když pod závěrečnými titulky zazní píseň The Man Comes Around v podání Johnnyho Cashe (o němž režisér James Mangold před čtrnácti lety natočil snímek Walk the Line).
Jen na okraj zmiňme, že v českých titulcích je toho chlapáctví snad až moc. Když naštvaný devadesátiletý Xavier počastuje Wolverina nehledanými slovy „fuck off, Logan“, v českém překladu Františka Fuky se dočteme „Logane, ty ču..ku“. Což ani při aktuálním stavu zhrubnutí češtiny pořád ještě není tak docela totéž. Ale v roce 2029, kdo ví.
Logan: Wolverine