Erdogan dal Albánii mešitu
Ke strategicky položené zemi v srdci Balkánu v posledních letech stále intenzivněji upírá pozornost nejen Západ, ale i Turecko. V Albánii, která byla více než 500 let součástí Osmanské říše, nyní za štědré pomoci Ankary rostou turistická letoviska i největší mešita v regionu.
grální součást islámské komunity na Balkáně. Turecký velvyslanec v Albánii Hidayet Bayraktar tehdy doplnil jeho slova tím, že je to „dar tureckého lidu albánským bratrům“.
K islámu se hlásí asi 60 procent z necelých třímilionů Albánců, kteří žijí v zemi. Většina Albánců vyznává islám jen velmi „uvolněně“. Jen zlomek z nich navštěvuje alespoň sporadicky mešitu a nevyhýbají se ani alkoholu.
Po pádu komunistického režimu, který patřil k jedněm z nejkrutějších a zůstával silně ideologický až do posledního dechu, vyrostly v albánské metropoli katolické katedrály i pravoslavný chrám. Velikostí srovnatelná mešita však městu chyběla.
Původně přitom mohla centrální tiranská mešita vypadat ještě úplně jinak. V roce 2011 zvažovalo vedení města, v jehož čele tehdy stál současný premiér Edi Rama, výstavbu mešity a náboženského centra o kus dál, na ústředním Skandenbergově náměstí. Mezi projekty, které se dostaly do užšího kola výběrového řízení, přitom patřil i futuristický návrh studia světoznámé britské architektky narozené v Iráku Zahy Hadid. Spekulovalo se ovšem o tom, že se proti tomuto návrhu postavili místní islámští fundamentalisté. Mezitím ale stejně Tirana dostala díky Turecku novou dominantu jinde. Názory na novou mešitu se mezi obyvateli albánské metropole různí. Někoho pohoršuje její okázalost, jiní na tom ale nevidí nic špatného.
„Mně to je ale třeba celkem jedno, nejsem nábožensky založený člověk,“říká 33letý Besar, který našel uplatnění v jedné z prozá- padně orientovaných neziskových organizací.
Není to nicméně jen místní muslimská komunita, do které Turecko investuje. V posledních letech se stále více poohlíží i po dosud nevyužitém potenciálu balkánské země na poli turismu nebo nerostného bohatství.
Ve snaze přilákat investory nabízí od loňska albánská vláda pronájem půdy nebo nemovitostí na 30 nebo až 99 let jen za symbolické jedno euro. Podmínkou je, že výše vynaložených peněz musí dosáhnout alespoň 50 milionů eur (1,35 miliardy korun).
„Zatím se přihlásilo 22 investorů,“řekla LN albánská ministryně pro hospodářský rozvoj a cestovní ruch Milva Ekonomiová. Mezi nimi i turecké firmy.
Ankara přitom v posledních letech necílí na Balkáně zdaleka jen na Albánii, ale i další země. Převážně ty, které byly kdysi součástí osmanského impéria a jsou většinově muslimské – Bosnu a Hercegovinu nebo Kosovo.
Gülen Turkům nevoní
Jenže štědrá turecká pomoc má, zdá se, i druhou stranu. Při prosincové schůzce se svým albánským protějškem v Ankaře ho prezident Erdogan vyzval, aby zasáhl vůči albánským stoupencům klerika Fetullaha Gülena, jehož viní ze zosnování neúspěšného pokusu o převrat loni v červenci.
Tirana se však k tomu zatím příliš nemá. Hovoří se o tom, že tomu tak je i proto, že to bylo právě Gülenovo hnutí, které v albánské metropoli provozuje řadu prominentních škol, kam docházejí potomci současných politických elit.