Češi před turnajem předvedli svou sílu
Čeští hokejisté v posledním přípravném duelu na Světový pohár porazili tým Severní Ameriky 3:2.
ale nic se nemá přehánět. Takže v Torontu nemůžeme létat, jako kdybychom vyhráli mistrovství světa,“říká obránce Roman Polák. Je to výstižná odpověď.
Český tým překvapuje, z hráčů cítíte drzost, kterak se chtějí postavit nalajnovanému osudu, ovšem i tak zatím jejich úspěšné tažení vyvolává otázky. Opravdu hrál ve středu tým Severní Ameriky na sto procent? A může se slibný český výkon vyrovnat Kanadě a USA? „Nechci stavět vzdušné zámky, ale při hře pět na pět máme šanci,“míní kouč Josef Jandač.
Tak tedy jaké jsou hlavní otázky týmu den před startem sledovaného turnaje?
1. Kdo bude chytat?
Zápas se Severní Amerikou měl rozhodnout, leč situaci ještě víc zamotal. Michal Neuvirth pustil ve čtyřech a půl odchytaných třetinách v přípravě jediný gól. Petr Mrázek jich za stejnou dobu dostal šest. Že čísla hovoří jasně? Ve středu proti Americe chytal ve druhé půlce, kdy byl soupeř mnohem aktivnější, i proto o jedničce dál není rozhodnuto. „Rozlouskneme to až těsně před zápasem s Kanadou. Kluci to budou vědět, ale my to dopředu nebudeme troubit do světa,“říká Jandač. Popravdě – tohle je oblast, kde bota netlačí.
2. Co tým straší?
Jednoznačně zbytečná vyloučení. Ta nafackovala týmu už při duelu v Petrohradě, teď se časté fauly objevily i v pittsburské přípravě. Mdlého soupeře nastartovaly a Jandač běsnil: „Některé fauly byly fakt z kategorie debilních. Třeba na útočné polovině nebo v útočném pásmu.“Oslabení prostě bere síly, vyvede hráče z tempa. A hlavně – týmy jako Kanada či USA, čeští soupeři ze skupiny, v nich trestají.
3. Kde jsou další rezervy?
Časté ztráty puků ve středním pásmu. Útočníci se v takových chvílích těžko vracejí zpět, soupeř je v přečíslení dvou na jednoho či tří na dva. „Musíme s nimi pořád bruslit a vyvarovat se chyb, vždyť ve druhé třetině stáli naši gólmani na hlavách. Amerika jela dvakrát sama na bránu během tří minut,“říkal útočník Jakub Voráček. Tyto ztráty nejde zcela vymazat, tým popravdě takovou sílu nemá, ale je třeba chyby eliminovat.
4. Jak fungují útoky?
První tři bez námitek, byť v zápase se Severní Amerikou je v pravidelném nasazování brzdila oslabe- ní, přesilovky i televizní pauzy. První lajně prospěl příchod Milana Michálka, výtečně se jeví trio Pastrňák, Hanzal, Palát. Jen čtvrtý útok potřebuje oživit. Má se tak stát s návratem uzdraveného centra Sobotky. Pak by zřejmě vypadl ze sestavy Birner.
5. Jaká jsou pozitiva?
Kouč Jandač říká: „Nasazení a bojovnost.“A je tu ještě jedno podstatné – silná týmová chemie. Útočník Voráček už před pár dny pro- hlásil, že takovou partu v národním týmu ještě nezažil. Po středečním zápase přidal: „Nejsme překvapeni z výsledků. Hned od prvního dne jsme věděli, co v kabině máme.“I obránce Polák vidí klíč v úspěchu v týmovém pojetí hry. „Čím je parta víc pospolu mimo led, tím lépe to funguje i na něm. A my jsme spolu skoro pořád.“
6. Kdy přišel obrat?
Vyrovnání na 1:1 minutu a 11 vteřin před koncem proti Rusku. Okamžik s pěti jedničkami tým v Praze nakopl a vnitřní sílu pak ukázal i ve středu. Američané vyrovnali na 2:2, jenže místo smutku dal Plekanec o minutu později vítězný gól. „To je další skvělá věc. Vždyť z lidí, co hokej sledují, si 99 procent nemyslelo, že vyhrajeme,“ví Voráček.
7. V čem tým překvapuje?
V nepodceňování detailů. V úterý si hráči vyslechli přednášku skauta Jiřího Fischera, který je připravoval na ostrý nástup Severní Ameriky. Tím mužstvo zaskočilo v předchozím duelu evropský výběr. Proti Česku se ale děl opak a Jandačův tým mohl klidně za stejnou dobu vést 3:0. „Udělali jsme si skauting, jak budou hrát. A byli jsme na to lépe připravení,“říká Polák.
Středečním zápasem však Češi zároveň varovali Kanadu, se kterou v sobotu začínají turnaj. Ne, tohle není tým „nazdárků“. Jenže i tak nelze pořád vyloučit, že polojasnou oblohu přece jen zahalí temné mraky. Ale třeba se i Torontu obloukem vyhnou.