Režisér čtyř bondovek

Ve středu zesnul ve věku třiadevadesáti let ve španělské Mallorce filmový režisér a scenárista

Rodák z Paříže po válečné službě u námořnictva vstoupil do profese zprvu jako asistent Carola Reeda. Prosadil se coby náhrada za vyhozeného Alexandra Mackendricka historickým snímkem Pekelník (1959) s Burtem Lancasterem a Kirkem Douglasem. Většinou točil válečná díla, než se etabloval jako tvůrce bondovek Goldfinger (1964), Diamanty jsou věčné (1971), Žít a nechat zemřít (1973) a Muž se zlatou zbraní (1974). K oblíbenému tématu se vrátil v Bitvě o Británii (1969). Méně úspěšné byly jeho tituly Oddíl 10 z Navarone (1978) a adaptace románů Agathy Christie Rozbité zrcadlo (1980) a Zlo pod sluncem (1982). O šanci přišel, když mu vzali kvůli daňovým problémům režii Supermana (1978). Než se odebral na odpočinek, připravil ještě akční krimi Remo Williams (1985) a přepis Chaseho knihy Šance pro všechny (1989).

milton. Guy Ha- POHŘEBNÍ HLÍDKA

O den později zemřel ve městě Smithsville ve státě Tennessee čtyřiasedmdesátiletý americký rockový a bluesový kytarista

Byl jedním z prvních propagátorů hry na elektrický nástroj Gibson Flying V a ovlivnil věhlasné následovníky jako Jimiho Hendrixe, Jeffa Becka nebo Stevieho Raye Vaughana. Jeho mimořádné instrumentální umění zachytilo už album The Wham of that Memphis Man (1964), v dalším období natočil u firmy Elektra skvělá LP Glad I’m in the Band (1969), Whatever’s Right (1969) a The Hills of Indiana (1971). Zároveň koncertoval s kapelou The Doors a zahrál si na baskytaru na jejich věhlasném albu Morrison Hotel (1970). Pak se obrátil ke country a v následujících dekádách točil sporadicky. Jeho posledním počinem byla živá nahrávka Lonnie Mack Live: Attack of the Killer V (1990). S různými formacemi vystupoval skoro do konce života.

Lonnie Mack.