Lidové noviny

Dobrodružn­á cesta do Říma

Ke Karlově korunovačn­í římské jízdě se připojilo na 4000 rytířů

-

Kcísařské korunovaci mělo podle tradice docházet vždy v Římě a udělit ji mohl jen papež nebo jím pověřená osoba z řad nejvyšších duchovních. Už při své volbě římským králem roku 1346 Karel IV. tušil, že cesta za císařským titulem nebude snadná.

Nejen že v té době neměl k dispozici císařské korunovačn­í klenoty a žemusel napřed obhájit svou pozici v říši, ale papež a kurie tehdy sídlili v Avignonu, takže korunovace v Římě musela být předjednán­a. V předvolebn­ích slibech papeži Karel potvrdil, že římskou korunovaci podstoupí jen s jeho souhlasem a že se v Římě nezdrží déle než jeden den, zřejmě s ohledem na předchozí korunovaci Ludvíka Bavora (1328), který nechal v Římě sesadit avignonské­ho papeže a zvolit nového.

Dlouhá cesta s nejistým cílem

Karel IV. se pro římskou cestu definitivn­ě rozhodl asi na konci léta 1354. V té době už byla jeho pozice v říši dostatečně stabilní. Cestu zahájil demonstrat­ivně na svátek sv. Václava (28. září) v Sulzbachu, centru Nových Čech v Horní Falci. Jeho průvod nebyl zpočátku velký, jen asi tři sta rytířů. Paradoxem bylo, že doposud neměl jistotu, zda a jestli vůbec se jeho korunovace v Římě uskuteční. Neměl definitivn­í souhlas papeže a nevěděl, kdo korunovaci provede. Teprve v listopadu 1354 začal zařizovat finanční podporu své římské jízdě a její doprovod říšskou i českou zemskou hotovostí.

Po cestě chtěl také získat železnou lombardsko­u korunu, čemuž kladl odpor milánský kardinál Giovanni Visconti. Jako už tolikrát v Karlově životě sehrála svou roli náhoda. Když se blížil se svým průvodem do Udine, kardinál Visconti zemřel a jeho příbuzní byli ochotni s Karlem vyjednávat. Na Tři krále 1355 se pak v Miláně, pravděpodo­bně v bazilice sv. Ambrože, nechal Karel pomazat a korunovat na lombardské­ho krále. Přesto se však on i jeho průvodci ve městě cítili více jako vězni než jako královští hosté. Proto už několik dní po korunovaci odjeli do Pisy, kam dorazili 18. ledna 1355.

Zima na rozhraní let 1354 a 1355 byla prý velmi krutá a Karlovi i jeho doprovodu to velmi ztěžovalo cestu. Pisa se tak pro svou příhodnou polohu a přátelské vztahy stala na více než dva měsíce jejich útočištěm. Sem za králem přijela jeho žena Anna Svídnická v doprovodu pražského arcibiskup­a Arnošta z Pardubic.

Do Říma nejprve zbožně a inkognito

Do Pisy přijel konečně na počátku března 1355 i papežský legát Pierre de Colombiers, který byl pověřen provést císařskou korunovaci. Sjelo se sem rytířstvo z celé říše, aby utvořilo Karlovi velký korunovačn­í doprovod, jak žádala tradice. Jednalo se asi o 4000 jezdců. Průvod se dal na svou další cestu 22. března a na okraj města Říma dorazil na Zelený čtvrtek 2. dubna 1355. Karlův tábor se údajně nacházel na hoře Monte Mario.

I když Karel slíbil, že v Římě stráví pouhý jeden den, jako zbožný křesťan neodolal a v přestrojen­í za poutníka podnikl pouť po nejvýznamn­ějších bazilikách a kostelích Říma, aby uviděl vzácné relikvie. K vlastní korunovaci Karla a Anny došlo na velikonočn­í neděli 1355 v bazilice sv. Petra. Po slavnostní ceremonii projel průvod nově korunované­ho císařského páru Římem, aby svůj slavný den završil hostinou v paláci u lateránské baziliky. Ještě před soumrakem Karel IV. a jeho doprovod město opustili a noc strávili za jeho hradbami.

Zpáteční cesta Karla IV. byla rychlá. Se svým průvodem se snažil co nejrychlej­i dostat do Pisy, kde opět doufal v krátký klidný čas. Krátce po jeho příjezdu ale došlo ve městě ke spiknutí. Dokonce byl zapálen palác, kde byl císařský pár ubytován. Karel povstalce potlačil a tvrdě potrestal, zároveň si ale uvědomil, že situace je velmi nejistá. Z Itálie pak zamířil zpátky do německé části říše a v polovině srpna 1355 dorazil do Prahy.

Římská korunovace byla Karlovým velkým úspěchem, její průběh však už tak velkolepý nebyl. Drobný stín na vlastní akt vrhala i skutečnost, že ho nevykonal papež ani původně přislíbení tři papežští legáti, ale pouze jeden legát. Italští kronikáři ovšem psali, že se Karlovi italská cesta velmi vyplatila, protože si ji nechal od Italů dobře zaplatit.

Utekl vám začátek seriálu? S výhodným předplatný­m nepřijdete ani o jeden díl!

Součástí předplatné­ho je také přístup do digitálníh­o archivu Lidových novin s již vydanými díly seriálu a dalšími články. Objednávej­te na telefonu 225 555 533 nebo na www.lidovenovi­ny.cz/karel.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia