Švýcaři tajně dohodli „mír“s Palestinci

BERN/PRAHA Pumové útoky na letadla a jejich únosy do zahraničí.

Neutrální Švýcarsko se stalo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let cílem několika atentátů. V jejich pozadí byly skupiny, které byly součástí Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), která v té době považovala terorismus za legitimní nástroj na prosazováním svých politických cílů na Blízkém východě.

V sedmdesátých letech ale aktivity palestinských teroristických komand ve Švýcarsku ustaly.

A to přesto, že v okolních evropských státech tomu bylo přesně naopak. Například v roce 1972 způsobili palestinští teroristé masakr izraelských sportovců na letní olympiádě v Mnichově.

Již v minulosti se proto spekulovalo o tom, proč teroristé Švýcarsko, kde měli navíc řadu potenciálních cílů v podobě mezinárodních organizací, vynechali. Britský autor David Yallop již dříve vyslovil domněnku, že například švýcarské aerolinky Palestincům platily jakési výpalné.

Se zcela jiným vysvětlením ale nedávno přišel švýcarský publicista Marcel Gyr. V knize Švýcarské roky teroru (Schweizer Terrorjahre) tvrdí, že za „klidem zbraní“byla tajná dohoda tehdejšího ministra zahraničních věcí Pierra Grabera s OOP.

Výměnou za příslib, že palestinská komanda již nebudou podnikat žádné atentáty na švýcarském území, podpořil ministr úsilí OOP o mezinárodní uznání.

Vlastní podnět k jednáním dal únos stroje letecké společnosti Swissair v roce 1970 palestinským komandem do Jordánska. Celkem tři týdny trvalo, než únosci propustili rukojmí. V té době vrcholily v Ženevě tajné rozhovory ministra Grabera s druhým mužem OOP – jejím ministrem zahraničí Farúkem Kadúmím.

Tajná dohoda skutečně Švýcarsko před dalšími podobnými útoky uchránila. A stejně tak mohla krátce poté OOP otevřít v ženevském sídle Organizace spojených národů svou kancléř.

Marcel Gyr ale tvrdí, že se přesto Palestinci s nabízenými ústupky nespokojili. První palestinský „velvyslanec“při OSN Daúd Barakát údajně pravidelně pendloval mezi Ženevou a Ber- nem, kde měl v rozhovoru s vládními úředníky tvrdit, že se mu podařilo „na poslední chvíli zabránit dalšímu teroristickému útoku“. Zároveň s tím prý formuloval nové požadavky, jejichž splněním podmiňoval dodržení dohody ze strany Palestinců.

Z tohoto důvodu přestaly švýcarské orgány vyšetřovat okolnosti výbuchu na palubě letounu izraelské letecké společnosti, který letěl 21. února 1970 z Curychu do Tel Avivu. Zahynulo při něm 47 lidí, a přestože stopy směřovaly k Palestincům, nikdo nebyl volán k odpovědnosti.

Svědectví teroristy „Šakala“

Gyrova kniha vyvolala ve Švýcarsku spory, mimo jiné i proto, že autor si nechal svou hypotézu o tajné švýcarsko-palestinské dohodě potvrdit odsouzeným teroristou Iljičem Ramírezem Sánchezem, známým pod přezdívkou Šakal. Ten byl v 70. letech napojen na jednu z frakcí OOP, takzvanou Lidovou frontu pro osvobození Palestiny (PFLP).

„Bylo nám zaručeno, že se budeme moci po Švýcarsku svobodně pohybovat,“uvedl k tomu Šakal v nedávném rozhovoru pro deník Neue Zürcher Zeitung. Sám prý v sedmdesátých letech zemi navštívil zhruba desetkrát a navzdory mezinárodnímu zatykači, se tam mohl volně pohybovat.