Putin: Lenin pohřbil silné Rusko
Kritika bolševického vůdce Lenina z úst současného prezidenta Vladimira Putina neměla za cíl hanobit ideje komunismu, či dokonce teorii diktatury proletariátu. Naopak. Putin přiznává, že průkazku komunisty má stále doma a ideje socialismu jsou mu i dnes sympatické.
Přinejmenším překvapivé bylo vysvětlení ruského prezidenta Vladimira Putina, který tento týden poopravil své několik dnů staré repliky týkající se ruské ideologické ikony Vladimira Iljiče Lenina.
Ještě minulý týden se zdálo, že Putin narušil po mnoho desetiletí trvající tabu a dovolil si omuži, jehož mumie je stále perverzní atrakcí v centru Moskvy, prohlásit pár kritických slov. Ta slova zněla: „Položil atomovou bombu pod budovu, která se nazývá Ruskem, a ona pak vybouchla. Světovou revoluci jsme nepotřebovali.“
Autonomie netřeba
Tento týden se ve Stavropolu na zasedání Ruské národní fronty, což je koalice provládních hnutí a stran, těm, které Putin kritikou Lenina pobouřil, dostalo zadostiučinění. Prezident totiž prohlásil, že měl na mysli pouze diskusi mezi Stalinem a Leninem o principech, na kterých má být budován nový stát – Sovětský svaz. Stalin chtěl, aby Rusko, Ukrajina, Bělorusko a tehdejší Zakavkazská federace vytvořily společný stát a vzdaly se velké části svých pravomocí, i když určitá autonomie by jim zůstala. Naopak Leninův nápad, aby si všechny republiky byly rovnoprávné a měly možnost dobrovolného opuštění svazu, je podle Putina právě ta bomba, která o mnoho desetiletí poz- ději vybuchla a zlikvidovala světovou velmoc.
Mýlili se tedy ti, kdo interpretovali původní Putinův výrok jako nový, svěží pohled na Říjnovou revoluci v roce 1917, která je stále pro část Rusů vykročením k lepším zítřkům, jak se to přes sedmdesát let učili ve školách. Putin se jen znovu a jinak vyjádřil k rozpadu SSSR v roce 1991, který už v minulosti označil za „nejtragičtější událost minulého století“. A původcem této tragédie je podle prezidenta Leninova přílišná tolerance vůči jednotlivým republikám. Negativní důsledky takové blahosklonnosti vůči neruským národům jsou podle Putina pociťovány i dnes. Jako příklad uvedl hranice s Ukrajinou. „Hranice se určovaly zcela svévolně, ne vždy odůvodněně… Ukrajině, například, předali Donbas. Pod jakou záminkou? Zvýšení procenta proletariátu na Ukrajině, aby tam měli velkou sociální podporu. Takový nesmysl,“zalitoval ruský prezident ztráty území, o které se ještě nedávno vedly těžké boje mezi separatisty podporovanými ruskými vojáky a Ukrajinci.
Po Putinových výrocích se v Rusku opět rozhořela diskuse o likvidaci mauzolea na Rudém náměstí a pochování Lenina. Ruský prezident upozornil, že nechce společnost rozdělovat, ale spojovat. Takže zatím se zřejmě nic takového nechystá. Vyzval také obyvatele, aby „neočerňovali svou historii, ale analyzovali ji“. On sám byl členem nejen Komunistické strany SSSR, ale i jejího „bojového předvoje KGB“. Na rozdíl od mnohých, Putin podle svých slov stranickou průkazku nevyhodil ani nespálil, ale „dosud ji má doma“. Ruský lídr přiznal, že se mu samotné komunistické i socialistické ideje dodnes líbí, ovšem jejich zavádění do praxe ne vždy probíhalo správně. Ostatně kodex budovatele komunismu podle něj nápadně z ideového hlediska připomíná bibli.
Jak Stalin, tak Lenin jsou v Rusku osobnosti stále populární a z Kremlu prakticky nikdy není slyšet kritika těchto dvou otců ko- munistického impéria. Ovšem zatímco obliba Lenina klesá, Stalin se díky své roli ve Velké vlastenecké válce a podle řady historiků jemu neprávem přisuzovaným zásluhám na vítězství SSSR nad německým nacismem drží na třetí příčce v žebříčku ruských velikánů. Před ním je pouze Puškin a Petr I. Podle sociologického výzkumu, který provedlo vloni Levada centrum, si 52 procent Rusů myslí, že Stalin sehrál veskrze pozitivní roli v ruské historii. Experti z moskevského Centra Carnegy tvrdí, že obliba Stalina se mírně zvyšuje i díky kladnému hodnocení jeho osoby prezidentem Putinem. Lenin je na tom hůř – pozitivně ho hodnotí 37 procent Rusů.