Božská komedie Tour

Za kolik milionů eur se francouzský závod obléká do italského hávu? Pogačar a spol. vyjedou na svoji pouť od sochy Davida.

Na nádraží Santa Maria Novella ve Florencii panuje v pátečním poledni dokonalý chaos, ale na vině není jen mohutný nápor fanoušků cyklistiky. Kvůli závadě na rychlodráze Řím – Florencie nabírají vlaky až dvouhodinové zpoždění, hala je přeplněna davy mačkajících se a čekajících cestujících.

Paradoxně, právě Řím a Florencie jsou v těchto dnech propojeny ještě jinak.

Před 34 dny vrcholilo ve Věčném městě třítýdenní putování Gira. A nyní, opět na italské půdě, se do svého 111. ročníku rozjíždí Tour. Země je stejná, kulisy se změnily. Místo Kolosea socha Davida. Místo růžové barvy žlutá.

V tiskovém středisku v budově florentské Opery jsou vystaveny kostýmy ze slavného představení Turandot od Pucciniho z roku 1940, ovšem informačním tabulím Tour dominuje francouzština. Sál pro tiskové konference nese jméno Eddyho Merckxe a dovnitř právě vchází muž, jenž si chce po dominanci na Giru podmanit i Tour.

Tadej Pogačar.

Jestliže až do konce Gira pro lídra týmu UAE Emirates platilo, že jeho sezona je na rozdíl od největších konkurentů suverénní a bezproblémová, teď už to říkat nemůže.

Dvakrát přerušil tréninkový kemp na Isole 2000. Poprvé, když se odtud vydal do Slovinska, kde náhle zemřel jeho dědeček. A podruhé kvůli zdraví. „Před deseti dny jsem měl pozitivní test na covid.“

Vzápětí se však usměje: „Dnes už covid není tak vážná věc, pokud se vaše tělo potkalo s virem dřív, což je i můj případ. Byl jen jako rychlé nachlazení. Přestal jsem trénovat na jediný den, pak jsem jezdil aspoň doma na trenažéru. Jakmile jsem se cítil úplně zdravý, vrátil jsem se na kole ven.“

A nyní je tady.

V očích všech sázkových kanceláří jednoznačně největší favorit závodu. V zemi, jejíž cyklistikou poblázněné tifosi si během Gira doslova zamiloval.

Čtyři z top 10 Gira jsou zpět

Poprvé v historii hostí Itálie prestižní Grand Départ neboli Velký start Tour. Město Florencie společně s provinciemi Emilia-Romagna a Piemont za přidělení tří etap a části čtvrté údajně zaplatily 8 až 10 milionů eur na účet francouzských organizátorů ze společnosti ASO.

Andrea Manusia, manažer agentury Emilia-Romagna Turismo, vypráví, že hned v říjnu krátce po oznámení trasy bylo ve Florencii 80 procent hotelových pokojů vyprodaných. Exkurze Tour do Itálie však s sebou přinášela nejen navýšení turistického ruchu.

„ASO má mnohem striktnější manuál než Giro. Například klade větší důraz na kvalitu silnic,“líčí Manusia. „Nový asfalt dostalo i stoupání Barbotto v první etapě, kdysi jeden z nejoblíbenějších tréninkových kopců Marka Pantaniho.“

V Toskánsku má dnes zahajovací etapu sledovat až 700 tisíc diváků. U florentského Palazzo Vecchio stvořil zahradník pod sochou Davida skulpturu cyklisty. Na Piazza della Signoria září do dáli velký žlutý transparent „Ciao, Tour“. A na náměstí Santa Croce shlíží obří socha Dante Alighieriho na novodobou „Božskou komedii“odehrávající se i v ukřičeném Fan Parku Tour.

Přestože je kombinace Giro – Tour považována za přímo pekelnou,

čtyři cyklisté, kteří v květnu dokončili Giro v top 10, stojí znovu na startu. Ovšem pouze Pogačar s myšlenkami na další skvělý výsledek v celkové klasifikaci.

Geraint Thomas z Ineosu (v květnu 3.) před očistcem na Tour říká: „Chci pomoci našemu Carlosi Rodríguezovi.

I když zároveň nehodlám jen tak pro nic ztrácet minuty.“

Jan Hirt (8.) z Quick-Stepu, jediný Čech v pelotonu, tvrdí: „Jsem tu kvůli Remkovi Evenepoelovi, abych s ním v horách zůstával co nejdéle. To je můj úkol. Nemyslím na útoky na etapu, nejsem tak ideálně připravený jako na Giro.“

Romain Bardet (9.) z formace DSM sice při své jedenácté a rozlučkové Tour pomáhat nemusí, nicméně ujišťuje: „Zaměřím se jen na etapy, ne na celkové pořadí.“

Skončí Tour za čtyři dny?

V bitvě o titul a o pomyslný cyklistický ráj mají být největšími soky Pogačara jezdci, kteří na Giru absentovali, ale kvůli zraněním nabrali manko v přípravě. Obhájce titulu Jonas Vingegaard, lídr týmu Visma, po dubnovém karambolu v Baskicku kurýroval zlomeniny klíční kosti i žeber a navrch pneumotorax. Takřka tři měsíce nezávodil.

„Jeden den jsem si vždy říkal, že se do Tour dokážu dát do pořádku, a další den, že to nedám, a tak pořád dokola. Prožíval jsem nejtvrdší chvíle kariéry. Už jen být tady je mým vítězstvím,“soudí.

Jenže aby se stal vítězem i po 21 etapách? „Nevím... Šlo o těžký pád. Cokoliv navíc bude bonus.“

Rovněž Remco Evenepoel si v Baskicku zlomil klíční kost. Jeho cíle? Dokončit, vyhrát aspoň jednu etapu a... „Umístit se co nejvýš celkově. Nemáme v týmu tolik hvězd jako jiné stáje, ale Mikel Landa jede svou snad dvoustou Grand Tour a Jan Hirt toho na nich také hodně dokázal. Mohou mi předat spoustu zkušeností.“

Těch má ve 34 letech na rozdávání také Primož Roglič.

„Nezatěžuji svoji mysl myšlenkami na věk, připadám si pořád mladý. Red Bull mi dodává křídla,“zviditelňuje nového hlavního sponzora své stáje, někdejší Bory. Pády jej postihly jak v Baskicku, tak na závodě Dauphiné, prohlašuje však: „Žádnou bolest teď necítím. Ale hned v první etapě určitě přijde.“

Aby ne, v zahajovací den vrhli organizátoři na jezdce více než 3 600 výškových metrů na cestě z Florencie do Rimini. V neděli je čeká klasikářská etapa do Boloni. A v úterý pojedou z Itálie do Francie přes legendární alpský Galibier.

Ozývají se hlasy, že pro francouzský závod budou tentokrát klíčové hned úvodní italské zkoušky.

„Tour skončí za čtyři dny,“říká s nadsázkou Marc Madiot, šéf stáje Groupama-FdJ. „Pogačar v Itálii rozbije peloton na kusy a utaví Vingegaarda. Kdybych byl na jeho místě, udělal bych to – abych si byl jistý, že se Vingegaard nedostane postupně zpět do své nejlepší formy.“