Rusko rozmístí atomovky v Bělorusku. Jenom bluf?
Podle expertů jde o pokus dotlačit Západ k „řešení Ukrajiny“ve prospěch Ruska
„Vynucený krok“či „šance vrátit se do klubu jaderných mocností“– tak obhajují běloruská média i politici nedávné oznámení ruského vůdce Vladimira Putina rozmístit v létě ruské taktické jaderné zbraně na území Běloruska. Rozhodnutí je dalším krokem k eskalaci dlouhodobých jaderných výhrůžek Kremlu, a právě proto budí i skepsi.
Opravdu se Moskva chystá umístit své jaderné hlavice v Bělorusku? A co by to znamenalo pro Minsk do budoucna?
Oznámení padlo z úst ruského prezidenta jen několik dní poté, co ve společném prohlášení se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem požadoval, aby jaderné velmoci nerozmísťovaly své hlavice v zahraničí a aby naopak ty stávající stáhly zpět.
Teď ale Putin otočil. Hlavním argumentem zůstaly dlouhodobé ruské stížnosti na dohody o sdílení jaderných zbraní mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci: Tureckem, Nizozemskem, Belgií, Itálií a Německem. Washington má v těchto zemích dohromady 100 jaderných hlavic B61. Tamní piloti jsou pak trénováni k tomu, aby tyto bomby dokázali nést. A právě na tomto principu by měla do budoucna fungovat i rusko-běloruská spolupráce.
Jaderné strašení?
Vojenští experti však vnímají krok především jako politické rozhodnutí a pokus dotlačit Západ znovu k jednacímu stolu. Přičemž jaderné zbraně by byly jen záminkou k „vyřešení“situace na Ukrajině ve prospěch Ruska. Oznámení o přesunu hlavic do Běloruska tak proto nemusí být hotovou věcí.
Předně totiž nic nenaznačuje tomu, že přípravy skladišť těchto zbraní započaly, a už vůbec ne, že by mohly být připraveny k slibovanému termínu na počátku července. Staré sovětské sklady v Bělorusku za posledních 30 let zchátraly nebo byly zlikvidovány, což v minulosti
přiznal i sám běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Nezávislá běloruská média dokonce psala o tom, že se některé z těchto objektů využívaly k pěstování hub.
Například podle ruského odborníka na kontrolu zbrojení a jaderné zbraně Pavla Podviga z Institutu OSN pro výzkum odzbrojení si Kreml zároveň velmi dobře uvědomuje – byť minimální – nebezpečí, že by Minsk v případě potřeby nemusel hlavice vrátit zpět. Pravděpodobnější je tak spíše scénář se sklady nedaleko rusko-běloruských hranic, odkud by v případě nouze hlavice převezli do Běloruska, míní. Pro politický efekt, který je podle Podviga hlavní „hodnotou“celé akce, je to ovšem postačující.
Lukašenko jadernými zbraněmi straší dlouhodobě a tvrdí, že Západ by se vůči Minsku choval jinak, kdyby se Bělorusko po rozpadu Sovětského svazu svého arzenálu nevzdalo. Opakovaně například hrozil rozmístěním ruských hlavic v Bělorusku v případě, že stejný krok učiní NATO v Polsku. V novele ústavy z roku 2021 se pak země zbavila svého „nejaderného statusu“.
Bělorusové jsou proti
Naposledy se Minsk oháněl jadernými zbraněmi loni na podzim, Putinovo oznámení se ale nakonec obešlo bez přítomnosti běloruského diktátora a podle pozorovatelů je tak možné, že rozhodnutí teď padlo bez Lukašenka. Běloruská
propaganda krok prezentuje jako „historickou šanci“a možnost bránit se v případě napadení. Jenže výhod z rozmístění ruských jaderných zbraní bude zřejmě pro Minsk pomálu.
„Je nutné chápat, že nikdo Lukašenkovi nic nedává a nic ani nedá. Zde navíc platí zajetá praxe, že jaderné zbraně má vždy pod kontrolou jejich majitel. Pokud nějaká munice skutečně poputuje do Běloruska, vše budou kontrolovat ruské jednotky, které ji budou schraňovat, chránit a obsluhovat,“upozornil v rozhovoru se serverem Meduza Podvig. To také znamenalo, že zatímco nyní slouží Bělorusko jako dočasná „ruská základna“, napříště by tam byli ruští vojáci natrvalo,
což ještě více vrhá zemi do ruského područí.
Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku by zároveň zvýšilo bezpečnostní riziko pro zemi, v případě jaderné eskalace by se tak mohla stát legitimním terčem případného odvetného nebo dokonce preventivního úderu.
A to si podle průzkumů uvědomují i samotní Bělorusové, kteří jsou oproti Rusům tradičně výrazně protiválečně naladění, navíc si dosud nesou velké „jaderné trauma“z dob černobylské havárie.
Podle sondáže britského institutu Chatham House z roku 2022 bylo proti rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku až 82 procent dotázaných.