Jak bankéři v srpnu 1968 rozváželi po republice data

Srpen 1968 ve Státní bance československé? Podařilo se mi v archivu najít kratší článek z časopisu Hlas banky ze 14. září 1968. Byl nazvaný K uplynulým dnům... a napsal ho Jiří Šulc z ústředí banky.

„Ústředí banky, přestože bylo od 21. do 23. 8. 1968 vojensky obsazeno, bylo ve spojení s krajskými pobočkami a vydávalo včas nezbytně nutné pokyny pro činnost poboček. Díky patří pracovnicím u dálnopisů a v telefonních ústřednách, které iniciativně hledaly a zprostředkovaly spojení s těmi krajskými pobočkami, se kterými bylo spojení ztraceno. Tak např. s krajskou pobočkou v Hradci Králové bylo udržované dálnopisné spojení prostřednictvím pobočky Pardubice. Velmi nám pomohla i krajská pobočka Ústí nad Labem, která zprostředkovala předání některých pokynů k vysílání legálním rozhlasem na celém území státu.

Ze zpráv, které jsme postupně dostali od poboček, vyplývá, že výplaty mezd podnikům a jejich závodům a dotace spořitelnám byly na celém území státu včas prováděny a byly důsledně dodrženy i další pokyny týkající se výplaty hotovostí. Zvlášť obtížná byla situace v Praze, kde ve dnech 21. a 22. srpna byla cizími vojsky zcela znemožněna pokladní činnost v hlavní budově Na Příkopě 28 a na Václavském náměstí. Takto obtížnou situaci podařilo se operativně vyřešit tím, že výplaty byly převedeny na pobočku Praha-západ. Pracovníci této pobočky mimořádným pracovním vypětím a obětavostí dokázali podstatně zvýšený počet a rozsah výplat zvládnout a mají hlavní zásluhu na tom, že pracovníci řady podniků v Praze dostali včas své mzdy a platy. Operativně byly prováděny i přesuny peněz mezi pobočkami bez ohledu na obtížnou dopravní situaci a velké riziko.

Přes mimořádně ztížené podmínky podařilo se též téměř ve všech pobočkách udržet ažuritu účtování. Opoždění bylo pouze u poboček napojených na výpočetní středisko v Praze a na některé strojně-početní stanice v důsledku ochromení přípravy listovních zásilek. Pobočky v Středočeském kraji však pohotově zorganizovaly přepravu účetních podkladů svými auty, takže výpočtové středisko mohlo v krátké době plně obnovit provoz a s mimořádným vypětím dosáhlo k 28. 8. 1968 ažurity (zaúčtování).

Uvedl jsem jen stručný přehled o tom, za jakých podmínek se podařilo splnit hlavní úkoly v provozu banky. Účetně-operativní, pokladní a směnárenský úsek znovu prokázal, že vedení banky a naše národní hospodářství se na něj může vždy plně spolehnout.“

A to platí dodnes.