Sucho v Česku trvá kratší dobu, ale je „sušší“

Vědci ze zemědělské univerzity zkoumali, jak se proměňují suchá období v čase

PRAHA Asi každý si všiml, že v minulých letech občas nebylo čím zalít zahrádku a vodáci se kvůli nedostatku vody v řece museli vydat na pěší výlet. Jenže není sucho jako sucho.

Mezinárodní vědecký tým vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze odpovídá ve své nové studii na otázku, jak se sucho proměnilo od začátku 20. století. Jeho závěry publikoval i prestižní časopis Science Advances.

„Aktuálně nejvíc roste takzvané letní sucho. Vzniká tak, že na jaře neprší a jsou vysoké teploty. Tím pádem velice rychle vyschne půda a všechny ukazatele sucha vyletí velmi rychle nahoru,“vysvětluje Martin

Hanel, pedagog z Fakulty životního prostředí ČZU a spoluautor studie.

Pro Česko to nejsou dobré zprávy. Letní sucha jsou sice kratší, ale zároveň bývají nejničivější.

Přicházejí totiž v době, kdy se po zimě probouzí příroda a zemědělské plodiny začínají růst. Pokud v tomto období chybí v zemi vláha, může to katastrofálně poškodit klíčovou část úrody. V minulosti přitom situace vypadala jinak.

„Kratší letní sucha postupně hrají čím dál významnější roli a nahrazují ta dřívější, méně intenzivní a s delším trváním. To, co pozorujeme hlavně v uplynulých dvaceti letech, je rychlý nástup sucha s vysokými teplotami,“dodává další spoluautor studie Rohini Kumar z Helmholtzova ústavu.

Odborníci upozorňují, že je to trend, na který bychom měli krajinu připravit. „Nejběžnější v minulosti bývala podzimní sucha, která kulminovala na konci léta a na začátku podzimu. Ta nejsou tolik spojená s vysokými teplotami, ale spíše s nedostatkem srážek,“vysvětluje Hanel.

Teplota poroste a sucho s ní

Studie se zabývala suchem nejen v českém kontextu, ale v celoevropském měřítku.

Evropu vědci pro potřeby studie rozdělili do tří oblastí – severní, jižní a střední. Do střední oblasti spadá i Česko. „Právě ve střední oblasti je silný nárůst intenzivních letních such na úkor such podzimních. V ostatních regionech to tak není,“doplňuje Hanel.

Z hlediska sucha si zkrátka procházíme v posledních letech nejprudšími proměnami, a to i ve srovnání s tradičně vyprahlým jihem. A vyhlídky do budoucna nejsou nejpovzbudivější. Zatímco modely, které předpovídají množství srážek, se podle Hanela neshodují v tom, jestli bude v příštích letech pršet více nebo méně, s teplotou je to jinak.

„Sucho ovlivňuje celá řada faktorů. Proto není jednoduché udělat prognózu. Nicméně můžeme s relativně velkou spolehlivostí říci, že teplota poroste poměrně významně. Modely ukazují na nárůst mezi dvěma až pěti stupni. Tím pádem je jisté, že poroste také výpar, ztráta vody z krajiny bude větší,“říká Hanel.

Velké sucho – trend, či náhoda?

Sucho pro obyvatele Evropy není žádnou novinkou. Rozsáhlá data, která odborníci zanalyzovali, ale ukazují, že to poslední je podle všeho přece jenom výjimečné. „Pracujeme na výzkumu, který je aktuálně před publikací a z něj zcela jasně vychází, že pětileté období sucha (2015–2020) z hlediska zásob vody v půdě je úplně nejhorší ve sledované době,“říká Hanel.

Vědci při tom analyzovali údaje od roku 1900. Datový soubor byl tak rozsáhlý, že na jeho zpracování museli využít i algoritmy strojového učení a získali díky tomu poměrně přesný a komplexní historický obrázek.

Otázkou stále zůstává, jestli suché období bylo dílem náhody, kdy se prostě za sebou jen seřadily jednotlivé nepříznivé roky a v kombinaci vytvořily pro krajinu devastující období. Druhá možnost je, že jde o projev nějakého zatím nepopsaného dlouhodobějšího trendu. Brzy by ale mohlo být jasněji.

„Je to otázka, kterou zatím nedokážeme zodpovědět a dále ji zkoumáme,“uzavírá Hanel.