Za popravou byla rivalita mezi nacisty
‘Rivalita mezi „liberálním“říšským protektorem Konstantinem von Neurathem a jeho ambiciózním a neúprosným sekretářem Karlem Hermanem Frankem či policajtská horlivost. I to byly faktory, které v listopadu 1939 ovlivnily podobu represí proti vysokoškolákům.
NOVÉ MĚSTO Gestapáckou razií odpoledne 16. listopadu 1939 skončila schůze v kancelářích Národního studentského svazu v novoměstské Hopfenštokově (Navrátilově) ulici. Tajná policie odsud odvedla Bedřicha Koulu a další svazové funkcionáře.
O osudu vysokoškoláků se v polovině listopadu 1939 rozhodlo v Černínském paláci během schůzek u K. H. Franka. „Drakonické důsledky se dají vysvětliti jedině soupeřstvím Neuratha a Franka,“vypověděl po válce vyšetřovatelům pátého odboru Ředitelství národní bezpečnosti (ŘNB) Wernfried Pfaff.
„I v české veřejnosti se ukázalo, že mezi nimi je určitý nesoulad v nazírání na ryze české otázky,“sdělil po válce Pfaff. Dobře informovaný nacista na začátku války sloužil v pražské služebně Bezpečnostní služby SD. Studentské demonstrace podle něj pro okupanty nebyly překvapením, zcela jasno však nebylo v tom, jak se situací naložit. „Koně“, na kterého SD sázela, představoval Frank. „Již na samu osobnost von Neuratha patřil SD s určitou nelibostí. V tom souhlasil s Frankem. SD úřad protektora shledával nabubřelým, který slouží reakčním Němcům z říše za dobré bydlo,“diktoval do protokolu po válce Horst Böhme.
Rozpory mezi protektorem a Bezpečnostní službou se projevily již při protestech 28. října 1939. Vyplývá to z poválečných vyšetřovacích dokumentů z fondů Archivu bezpečnostních složek (ABS). „SD nelenil a již tři týdny předtím podával do Berlína zprávy o tom, že Češi chystají k tomuto dni rozsáhlé demonstrace,“sdělil Pfaff. Avšak Neurath raporty lidí z SD bagatelizoval. Neznamenalo to blahovůli. „Lišili se ve volbě prostředků,“uvádějí dokumenty. Ve středu 15. listopadu 1939 se pohřeb medika Jana Opletala, smrtelně zraněného 28. října, změnil v další protest. „Vlivem těchto událostí ocitl se Neurath v opravdové defenzivě a Frankovi byla dána možnost větší samostatnosti a iniciativy,“uvedl Pfaff.
Jacobiho záskok
Frank po bouřích jednal v Berlíně s Hitlerem, demonstrace podle vůdce neměly zůstat bez trestu. O represích se rozhodovalo také na poradě vedoucích referátů pražské úřadovny SD.
„Vysoké školy měly být na tři roky z trestu zavřeny, zodpovědní činitelé potrestáni a větší počet studentů zajištěn jako rukojmí,“řekl Walter Jacobi, mladý ambiciózní právník, který v protektorátní SD udělal kariéru. Jména měl dodat Otakar Hubig, jenže v Praze nebyl. Zaskočil za něj Jacobi.
;„Považoval jsem to za kolegiální povinnost vůči Hubigovi,“poznamenal Jacobi během výslechu na ŘNB roku 1946. Z kartoték během půl hodiny sestavil seznam se jmény 12 či 15 představitelů vysokoškolských profesních organizací. Gestapo dostalo příkaz zjistit jejich adresy a předvést je. Tak byl zatčen Bedřich Koula i osm dalších dalších funkcionářů. Bez soudu je eskorta dopravila do ruzyňských kasáren, kde je popravčí četa zastřelila. Stovky dalších studentů SS deportovalo do koncentračních táborů.