Teplická vzpoura za čistý vzduch
Na severu Čech lidé vyšli do ulic už na začátku listopadu ’89
můj spolužák,“říká jeden. „No tak to povídej hodně nahlas,“odpoví druhý pobaveně.
„Že vám není hanba!“skanduje mezitím dav, když policisté odvádějí z jejich středu vybrané demonstranty do antonu. „Kolik za to máte!?“křičí dav. Načež se jeden z estébáků na záznamu neudrží a směrem k zasahujícím pořádkovým silám utrousí: „Ti kluci se musí
„Na místě je kolem tisíce občanů. Skandujou kolik za to máme.“
„Rozumím, rozumím. Zastav, zastav, zastav se a zůstaňte na úrovni.“
„... ale už se mi to tam začíná hromadit … a v (týhle) situaci to asi tam už dlouho neudržím, protože ta křižovatka je už plná lidí, odhaduju takovejch sto padesát, dvě stě. Žádám o povolení použití mírnějších prostředků.“
„... počkej. Mírnějších prostředků nepoužívejte. Používejte jen vytlačování.“
„V jednom případě došlo k napadení zezadu, protože se z chodníku přidali k davu. Ze středu náměstí byl dav vytlačen na křižovatku ulice Školní a 28. říjen.“
„Prosím tě, postupuj za nima. Postupuj za nima a vytlačujte je. Postupuj za nima.“
„Postupujeme za nima, ale zezadu se přidali přihlížející. Musíme čelit i tomuto zákroku.“
„Dvojko, jednička ať se obrátí. Ať se obrátí a kreje ti záda.“
Přišli si to vyříkat s komunisty
Lidé se pak přesunuli před sídlo Okresního výboru KSČ.
„Před okresním výborem se dejte do kordonu, a jak budou k vám přicházet, počkejte, a když tak to budem vytlačovat zpátky.“
„Okamžitě se přesuňte k OV KSČ. Dav je zde a snaží se dostat dovnitř. Přesuňte sem všechny síly, okamžitě se přesuňte před okresní výbor KSČ, ale urychleně!“
Dav je vytlačen, ale vrátí se. „Před okresním výborem je horda asi tři sta lidí, nastoupena naše jednotka a hovoří k celýmu davu okresní tajemník.“
„Nesmíte tam dovnitř nikoho pustit, pokud by je (tajemník) nepozval.“
„Kde jste, kde jste?!“
„Jsme u (mostu) ale je hrozná mlha, takže to bude chvíli trvat.“Po chvíli: „Před OV se to začíná rozcházet. Tajemník ukončil řeč. Převážná část prochází kolem mě směrem na Alejní a malý zbytek se vrací do města, ale všecko v klidu.“
Vedoucí tajemník OV KSČ Antonín Váňa právě ten den, 13. listopadu, slíbil demonstrantům veřejnou schůzi na zimním stadionu, kde měli přednést své ekologické požadavky.
Údolí plné smogu
Podle meteorologa Martina Nováka měly Teplice smůlu v tom, že kolem fungovalo hned několik uhelných elektráren a tepláren, které produkovaly ohromné množství oxidu siřičitého. Navíc značná část obyvatelstva mimo sídliště topila uhlím. Vypouštění škodlivin tudíž bylo masivní. Navíc kvůli poloze města zde inverze ležela mnoho dní. „Teplice leží v údolí sevřeném Českým Středohořím a Krušnými horami, takže zatímco jinde se prouděním vzduchu mohly škodliviny odvětrat, v Teplicích se držely dlouho,“říká Novák.
Pokud vzduch proudil od Atlantiku, inverze a smog Teplice neohrožovaly. Jakmile to ale bylo z jižní nebo jihovýchodní strany, nad městem se vytvořil příkrov, který všechno pod ním přidusil.
„V roce 1989 byl rychlý nástup inverzního počasí. Už v říjnu byly zvýšené koncentrace oxidu siřičitého, v listopadu další a lidi už toho měli plné zuby,“říká Novák, jenž byl v té době studentem a do hydrometeorologického ústavu chodil na brigádu. „Komunisti se navíc tvářili, že se nic neděje. V Průboji sice vycházely údaje o znečištění za předchozí den, ale bez komentářů a varování. Trolejbusy jezdily po městě s nápisy Inverze, kvůli tomu mě vždycky popadl vztek, protože inverze tady byla půl roku, o smogu ani slovo,“vzpomíná.
I přes varovné nápisy Inverze lidé museli chodit do práce, děti do škol. I kdyby zůstali doma, moc by si nepomohli, protože nemohli větrat. „Nebylo úniku,“podotýká Novák.
Žádné protistátní živly
Ekologické demonstrace v Teplicích představovaly pro zločinecký režim velké nebezpečí. Zatímco dosud mohli komunisté tvrdit, že v Praze tu a tam protestují protistátní živly, v Teplicích to bylo jiné. Nemožnost se pořádně nedechnout vehnala do ulic „obyčejné“lidi. Komunisté je nemohli přehlížet – proto tajemník Váňa na 20. listopadu 1989 svolal na teplický zimní stadion veřejné jednání. Původní ryze ekologické požadavky se však mezitím začaly měnit. Tři dny po brutálním rozehnání demonstrace v Praze Tepličtí věděli, že na to už nejsou sami, a tak mezi požadavky zařadili i odvážnější výzvy. Třeba k odstoupení tajemníka Váni.
Ovzduší v Teplicích se od té doby změnilo. Teplotní inverze jsou v lázeňském městě dál časté, ale oxid siřičitý už jeho obyvatele nedusí. „Odsířené elektrárny vypouští ani ne pět procent toho, co v roce 1989. A uhlím už nikdo netopí,“dodává meteorolog Novák.