Nejrychlejší muž současnosti
Středoškolský kouč o Christianu Colemanovi kdysi řekl: „Vypadá spíš jako kluk, co hraje na housle.“Teď je nejrychlejší v éře po Boltovi, v Ostravě poběží dvoustovku.
Nedělá okázalá gesta ani boltovské vtípky. Hovoří hodně, ale potichu. Snil o kariéře v americkém fotbalu, jenže se 175 centimetry připadal koučům malý, a navíc neprošel náročnými testy postřehu. A tak se Christian Coleman rozhodl svoji rychlost plně zužitkovat na dráze. Nelituje. Třiadvacetiletý Američan je nyní vládcem stovky, královské disciplíny atletiky. Dnes ho při Zlaté tretře poprvé uvidí Ostrava.
Od organizátorů jste dostal v hotelu stejný pokoj, ve kterém léta bydlel Usain Bolt. Líbí se vám?
Jo, je fakt pěkný, prostorný, s pohodlnou velkou postelí.
Je složité být jedničkou světového sprintu v poboltovské éře?
Ano. Když máte někoho, kdo posunul sport na jinou úroveň, a na konci jeho kariéry se snažíte nastartovat tu svoji, hned vás s ním srovnávají. Lidi se mě pořád ptají, jestli můžu být příští Bolt. Odpovídám jim: ‚Radši vytvořím vlastní odkaz.‘ Kdo ví, třeba jednou budou řešit, kdo bude příštím Colemanem.
Symbolicky jste právě Bolta porazil v jeho poslední stovce kariéry na mistrovství světa v Londýně 2017. Užíval jste si to?
Byl to velký úspěch, ale nebyl to můj hlavní cíl. Chtěl jsem porazit všechny a vyhrát (skončil 2. za Justinem Gatlinem). Ovšem cítil jsem, že jde o historický závod, Usainův poslední. Nakonec jsem byl nadšený i ze stříbra, mé první velké medaile.
Co vám potom Bolt řekl?
Že mám talent a že je zvědavý, kam svou kariéru nasměruju. Taky mi řekl, ať zapracuju na finiši. I ta krátká konverzace pro mě moc znamenala. Vždyť Usain je ikona.
Už jako kluk jste k němu vzhlížel?
Vzhlížel jsem ke spoustě sprinterů. Když mi bylo osm, viděl jsem v televizi Justina Gatlina vyhrát olympiádu v Aténách 2004. A pak jsme v Riu 2016 byli s Justinem ve stejném olympijském týmu a předloni spolu běželi finále mistrovství světa. Také to byl úžasný pocit.
V Boltově podání bývaly finálové stovky rovněž velkou show, doslova hereckými etudami. Zato o vás říkají, že na startu máte zarputilý výraz asasína. Je to tak?
Usain tu svoji show potřeboval, aby se dostal do správné zóny. Já se radši soustředím na všechny detaily. Každý máme jiný přístup.
Zatímco on chtěl být fotbalistou, vy jste nejprve usiloval o slávu v americkém fotbale.
V Atlantě, odkud pocházím, jsou americký fotbal a basketbal hlavní sporty. Vyrůstal jsem tam jako hráč amerického fotbalu. Na střední škole jsem ho kombinoval i s atletikou, ale pořád jsem věřil, že moje budoucnost může být v NFL. Nenapadlo mě tehdy, že se stanu profesionálním atletem.
Jste o 21 centimetrů menší než Bolt. Předhazovali vám, že jste na některé sporty příliš malý?
Když jsem vyrůstal, lidé přesně tohle říkali. I proto jsem v americkém fotbale nedostal na univerzitě takové stipendium, jaké jsem chtěl. Přestože jsem pracoval dvakrát tvrději než mnozí velcí kluci, trenéři mi tvrdili: ‚I když se nám líbí tvoje rychlost, pro tým jsi moc malý.‘ Ale tu mentalitu nesmírně tvrdě dřít jsem si potom přenesl do atletiky.
Už vás tedy nemrzí, že vám brány NFL zůstaly uzavřeny?
Vůbec. Táta mi vždycky říkal: ‚Musíš milovat toho, kdo miluje tebe.‘ Atletika byla mojí cestou, umožnila mi stát se profesionálním sportovcem, vydělávat sportem, cestovat po světě. Jsem jí za to vděčný a za nic na světě bych neměnil.
Předloni jste časem 4,12 o desetinu překonal výkon Johna Rosse, uznávaný coby rekord NFL v běhu na 40 yardů. Chtěl jste předvést, že atleti jsou rychlejší než hráči amerického fotbalu?
Ne, jen jsem si chtěl vyzkoušet, za kolik to zvládnu, a udělat zábavné video. Mediální tým z mé univerzity můj pokus natáčel, chtěl tím získat sledovanost. Po draftu NFL jsme nahrávku dali na internet a měla velký ohlas, větší, než jsme čekali.
Stovku jste loni ve finále Diamantové ligy zaběhl za 9,79, tak rychle ji v posledních třech letech nikdo jiný nezvládl. Co jste si pomyslel, když jste uviděl ten čas?
Řekl jsem si: ‚Jsi na správné cestě.‘ Velkou část loňské sezony mě omezovalo zranění, přesto jsem na jejím konci zaběhl takový čas a vyhrál Diamantovou ligu. Na to jsem hrdý.
Co pro vás znamená být nyní nejrychlejším sprinterem světa?
Je to bláznivé. Beru to jako požehnání. A přijímám ho s pokorou.
Držíte světový rekord na 60 metrů v hale, jste aktuální jednička na stovce. V Ostravě však letos poprvé zkusíte dvoustovku. Také na ní chcete vládnout?
Věřím, že mohu být nejlepší na světě v jakékoli sprinterské disciplíně. Cítím se jako komplexní sprinter. Nechci být jen specialistou na šedesátku a stovku. Tenhle rok je pro mě určitou misí. Toužím dokázat, že mohu výborně běhat i delší trať.
Dříve jste si doma u zrcadla v koupelně vyvěšoval papír s rekordy, ať už školními či osobními, které chcete v sezoně překonat.
To bylo ještě na střední škole. Pořád ten papír někde doma mám.
Jakou rekordní metu byste si na něj vytyčil letos?
Letos bych rozhodně upřednostnil zlato z mistrovství světa v Dauhá. Nějaký rekord by byl bonus. Každopádně cítím, že rekord USA na stovce (9,69) je v mém dosahu.
A co Boltův světový čas 9,58?
To je něco jiného. Na ten potřebujete speciální den, kdy se vám všechno sejde, špičková forma, perfektní vítr, dobrá teplota, snad i bláznivé publikum. Usain nepředvedl nadpozemský běh. Byl na vrcholu, chytl příležitost a šel si pro ten čas. Třeba i já jednou zažiju takový den. Ale moc se tím nestresuju.