Vize města je pod palbou
Tvůrci nového územního plánu čelí výtkám z radnice. Kvůli parkům a vzniku nových čtvrtí
PRAHA Představa městských architektů o vývoji metropole v následujících desetiletích čelí mnoha výtkám.
Nejhlasitějším kritikem návrhu Metropolitního plánu, který popisuje možný rozvoj Prahy v budoucnu, je nezisková organizace Arnika. Podle ní dokument umožňuje zastavět všechny parky a jiné zelené plochy. Takové tvrzení odmítá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který za podobou nového územního plánu stojí.
Městští plánovači dokonce zvažují, že na Arniku podají žalobu, pravděpodobně za šíření poplašné zprávy. Že je výklad spolku silným tvrzením, říká i náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení). Sama má však proti podobě dokumentu výhrady. A jedna z nich míří právě k budoucnosti zelených ploch v metropoli.
Jde totiž o to, že návrh nového územní plánu rozdělil Prahu na dvě části. Na zastavitelnou a nezastavitelnou. Nezastavitelné lokality jsou hlavně na periferii Prahy, zatímco město samotné dokument zamýšlí zahustit další zástavbou. A poznámku „zastavitelné“lze nalézt i u zelených ploch.
Pře o ochranu zelených ploch
Neznamená to však podle Kolínské i podle IPR, že v Letenských sadech či na Štvanici budou moci vyrůst bytové domy či továrny. V území se počítá nanejvýš s výstavbou stánků s občerstvením. Přesto zanesení parků do kategorie zastavitelné je podle náměstkyně primátorky problematické.
„Metropolitní plán snižuje míru ochrany zelených ploch. Pokud soukromý vlastník bude mít pozemek, který plán popisuje jako zeleň, ale zároveň ho dává do režimu zastavitelného území, tak může majitel chodit a říkat: ‚Je to zastavitelná lokalita, já tam chci stavět, tak mi to změňte na stavební pozemek.‘ Žadatel bude mít tak méně práce si prosadit škrtnutí zeleně,“míní Kolínská. Zároveň dodává, že při tvorbě dalšího územního plánu hrozí, že jeho tvůrci se rozhodnou, že umožní zelené lokality ještě více zastavět.
S tím však nesouhlasí plánovači rozvoje. „Je to spekulace. Zelené plochy v zastavitelné a nezastavitelné lokalitě jsou úplně stejně nezastavitelné jen s tou výjimkou, že v té první lze vybudovat malé stavby, jako jsou kiosky,“říká mluvčí IPR Marek Vácha.
Nejde však o jedinou výtku, kterou má náměstkyně pro územní rozvoj vůči návrhu Metropolitního plánu. Problematické je podle ní i řešení zástavby brownfieldů – velkých území, která už desítky let leží ladem. Na bývalých industriálních plochách by mohly vzniknout tisíce bytů.
Kolínská kritizuje to, že se IPR v rámci Metropolitního plánu vzdává možnosti vypracovat na podobu jednotlivých rozvojových lokalit takzvanou územní studii. Ta by přesně navrhla, jak by daná lokalita vypadala. Kde by byl kupříkladu park, jak by byly rozmístěny domy.
Většinu z toho by si měli mezi sebou rozhodnout vlastníci pozemků. „Rozhodnutí o tom, kudy přesně povedou ulice, kde bude škola či park, se v tomto případě odsouvá do procesu, do něhož nemůže veřejnost téměř mluvit, stejně tak město, které v území nevlastní pozemky,“líčí Kolínská.
Samotný IPR přiznává, že s vypracováním územních studií pro jednotlivé brownfieldy nepočítá. Důvodem je snaha zástavbu brownfieldů urychlit. Na těchto územích totiž nyní platí zákaz stavět, dokud jejich podobu neurčí územní studie. Na tu však řada lokalit čeká už přes dvacet let. „Kvůli tomu se tam nestaví, plochy zůstávají ladem, což je problém. Proto jsme pro rozvoj těchto ploch podmínku územní studie vypustili. Jejich podobu však můžeme navrhnout v druhé vrstvě Metropolitního plánu, pokud nám tento úkol zadají magistrátní zastupitelé,“popisuje Vácha. V rámci druhé vrstvy by mělo město více možností, jak ovlivnit budoucí podobu čtvrtí, které by měly na brownfieldech vzniknout.
Je však také možné, že zastupitelé její vypracování IPR nezadají. Potom podoba jednotlivých lokalit vzejde z domluvy vlastníků tamních pozemků. Metropolitní plán jim dává několik podmínek, aby neměli investoři zcela volnou ruku.
Kupříkladu je pro některá území zaneseno pravidlo, aby investoři vybudovali kromě domů na určité části lokality i park nebo školu. Zároveň je v plánu znázorněno, kudy by mohly vést některé ulice, aby se brownfield vhodně napojil na již existující zástavbu. Bez dodržení těchto podmínek město investorům nepovolí výstavbu.
Červen dá prostor se vyjádřit
Plánovači z IPR doufají v to, že investoři v jednotlivých lokalitách spolu budou spolupracovat, a místo toho, aby vzniklo třeba pět malých parků, udělají společně jeden větší. Do spolupráce však nemůže být nikdo tlačen.
„Situace nemá ideální řešení. Snažili jsme se přemýšlet o všech problémech a najít řešení, jak jim předejít, ale jsou tam i možné špatné scénáře. Ale ty jsou vždycky,“uvádí mluvčí IPR.
K podobě Metropolitního plánu však budou moci lidé podávat od 27. června po 30 dní připomínky. U brownfieldů mohou případně navrhnout, kde by bylo vhodné vybudovat školu. Podněty IPR očekává také ke svému návrhu zastavět některá volná místa v centru.
Jde mimo jiné o plochu u hotelu InterContinental v Pařížské ulici, která se má nově jmenovat náměstí Miloše Formana. Vůči záměru už vznikla petice, kterou podepsaly necelé dva tisíce lidí. Plán počítá i se zástavbou zatáčky nad Klárovem u Jeleního příkopu či parčíku u Štefánikova mostu, kde dříve navrhovala Praha 1 vystavět budovu zvanou Zlaté vejce. Zástavba by mohla potkat i plochu u Tyršova domu, která nyní slouží jako parkoviště. Na ní by mohl stát třípatrový dům.
„Jsou to místa k diskusi. Podle nás jejich současná podoba neodpovídá hodnotě lokality, v níž jsou. Jde o místa, která představují šanci na zajímavou budovu,“říká Vácha.