Nehroutím se. Pár proher muselo přijít
ítí se kupředu kolikrát tak rychle, že se vůbec nezdráhá vyslovit: „Asi to někdy muselo přijít.“
Co? Markéta Vondroušová, čerstvě osmnáctiletá tenisová hvězdička roku 2017, padla v posledních třech duelech. Po 1. kole v Birminghamu i v kvalifikaci v Eastbourne a v 1. kole Wimbledonu.
Ale báječně rozjetá kariéra nemá dostat zpětný chod, naopak.
Dívku, která má letos v součtu turnajů WTA a ITF včetně kvalifikací bilanci 54-10, nedusí splín. „Měla jsem silné soupeřky. Nehroutím se. Ale určitě bych si teď chtěla spravit chuť, zvlášť na domácí půdě,“těší se na turnaj na pražské Štvanici, do nějž zasáhne v příštím týdnu.
Jako nasazená jednička. Jako tenistka, která úměrně tomu bere jen triumf: „To je jasný, ne?“
To, že ji registruje i svět, pak dokresluje historka z turnaje v Birminghamu, kde si s ní zatrénovala následná wimbledonská šampionka Garbiňe Muguruzaová. „Pršelo, obě jsme čekaly a ona se mě zeptala, jestli si nezahrajeme. Zahrály jsme si asi hoďku a čtvrt. Takové tréninky jsou pro mě moc dobré,“chválí si Vondroušová.
I tyhle detaily dokreslují slova slavného tenisty Jiřího Hřebce, který jako kouč talent Vondroušové vybrušuje. Ve Wimbledonu totiž líčil: „Říkám jí – posbíráš zkušenosti, poznáš ty holky. Až je potkáš příště, budeš vědět, jak na ně, a vykouříš je.“
Vondroušovou po euforických časech výher čeká i nutný náraz do reality. „Určitě se to lepší. V Paříži jsem ještě byla vykulená, ale zvykám si. Rozhodně jo,“vypráví. Ale potřebuje se střetávat s nejlepšími; i za cenu porážek, které dívku ze Sokolova stále umějí rozplakat.
Po „sérii“tří proher lehce zvolnila do té doby zběsilé tempo: „Má to pro i proti. Zápasů jsem odehrála opravdu dost, ale na druhou stranu jsou potřeba.“První dva grandslamy má za sebou, vyhlíží velké turnaje na amerických betonech v Cincinnati a New Havenu i US Open.
Nyní ji místo objevování limitů zase čeká role favoritky. „Bude na mě větší tlak,“uvědomuje si před pražskými kláními. „Doufám, že to bude v pohodě. Těším se na domácí prostředí. Přijede rodina, třeba děda a táta, budou mi fandit lidi ze Štvanice. Diváci nás poženou – snad to ustojím.“Vstup do Fed Cupu, první titul WTA z Bielu, nahlédnutí do světa grandslamů. Je toho hodně, někdy až moc. „No, na dovolenou bych docela jela,“usmála se, „ale není čas. Až po sezoně.“Čas není ani na velké pohledy zpátky. Na zvažování, co s vydělanými penězi, kvůli nimž Hřebec líčil: „Připravuju ji, že bude rádců čím dál víc, budou ji plácat po zádech. Že ji vlastně budou chtít akorát obrat.“Vondroušová si ale věří. „Je to stejné. A nezmění se to.“A nejvíc by ji těšilo, kdyby se nezměnilo vítězné směřování její kariéry.