Chce to nový zákon o přístupu k informacím
stavní soud rozhodl, že elektrárenská společnost ČEZ není veřejná instituce ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Jde o docela překvapivý nález, který do značné míry popírá ustálené rozhodování správních soudů, protože stát v ČEZ vlastní přibližně 70 procent akcií a podnik si sám zřídil.
Zákon o svobodném přístupu k informacím patří mezi právní předpisy, které by nemusely existovat, kdyby se všichni, jichž se týká, chovali normálně, třeba v souladu s občanským zákoníkem definovaným kritériem člověka průměrného rozumu.
Veřejné instituce, které zákon přímo nedefinuje, což Ústavní soud nyní kritizuje, přece v zásadě nemají co tajit, a tak nemají důvod informace o svojí činnosti nezveřejňovat. Na druhou stranu by se však od člověka průměrného rozumu dalo očekávat, že bude od veřejné instituce požadovat jen informace, které mu nějak pomohou ověřit, že instituce placená většinou daňovými poplatníky koná řádně a zákonně. O tom podle mě původně tento zákon byl.
Za 18 let jeho účinnosti však díky soudům rozšířil svoji působnost tak, jak se nestalo u žádného jiného právního předpisu. A to jak, co do podřazení se pod onen pojem veřejná instituce, což teď řešil Ústavní soud. Patří tam nejen stát, kraje, obec a do zmíněného rozhodnutí Ústavního soudu i firmy s jejich majoritní majetkovou účastí. Tak i co do rozsahu poskytovaných informací. Patří tam vše, co není kryto nějakým zvláštním režimem utajení. A nejde jen o platy úředníků ve veřejné správě.
Mnohem horší jsou podle mě žádosti o informace, které nemají za cíl zjistit konkrétní věc a naopak chtějí zahltit a znefunkčnit úřad, třeba i „potrestat“starostu či úředníka, který žadateli předtím nevyhověl.
Dokud nebudeme my všichni člověkem průměrného rozumu, nějaký zákon o svobodném přístupu k informacím budeme potřebovat. Protože však soudní judikatura ten současný co do obsahu značně pozměnila, bylo by podle mě vhodné, aby se připravil zákon nový, který by na tuto skutečnost reagoval a zpřesnil podmínky pro poskytnutí informace příslušným paragrafem zákona, nikoliv, jako teď velmi často, jen odkazem na rozsáhlou soudní judikaturu. Koneckonců něco podobného lze možná vyčíst i v aktuálním nálezu Ústavního soudu.