Lovíme dělostřelce i Hradní stráž
„I lékař, právník nebo ‚ajťák‘ musí zvládnout kromě své specializace základ vojenského řemesla,“říká plukovnice Lenka Šmerdová.
Česká armáda začala nabírat vojáky snad do všech svých útvarů. Početní stav profesionálního vojska by se totiž měl podle zadání vlády do deseti let zvýšit přibližně o třetinu. Během loňského roku se armádě přihlásilo dvanáct a půl tisíce zájemců. Armáda jich však přijala jen necelých šestnáct stovek. Proč?
„Nejvíce uchazečů odpadne při vstupním lékařském vyšetření, přičemž hodně častou příčinou neúspěchu je psychická nezpůsobilost,“vysvětluje plukovnice Lenka Šmerdová, náčelnice odboru doplňování personálu české armády. „Kritéria na lidi sloužící v ozbrojených silách jsou v tomto ohledu poměrně striktně nastavena,“dodává.
Jaký je zájem Čechů o službu v armádě? Zájem je poměrně velký. Průměrně se z celé republiky registruje 270 zájemců týdně. Bohužel ne všichni jsou vhodnými kandidáty. Kolik zájemců neuspěje? Z těch osmi a půl tisíce zájemců, které jsme za loňský rok zařadili do výběru, neuspělo čtyřiatřicet procent při vstupní lékařské prohlídce. Kromě klasických fyzických zdravotních obtíží mnoho zájemců neprojde psychotesty. Z těch zdravých, kteří postoupili dále, pak zhruba osmnáct procent nezvládlo test fyzické zdatnosti. Tudíž úbytek je docela velký a my zkrátka musíme oslovit o to více lidí.
V čem konkrétně u psychotestů zájemci selhávají? Na to nemohu odpovědět. Psychologické vyšetření je součástí lékařské prohlídky jako celku a my nedostáváme detailní rozbor. Vidíme pouze závěrečný výsledek, zdali je člověk pro armádu vhodný. Někdy může být ale uchazeč uznán způsobilým s určitým omezením, takže nemůže zastávat některé pozice, které nabízíme. Nicméně je pravda, že při lékařských vyšetřeních odpadne nejvíce uchazečů a psychická nezpůsobilost je přitom hodně častou příčinou neúspěchu.
Je armádní psychotest oproti jiným nějak specifický? To byste se musel zeptat hlavního psychologa vojenské nemocnice. Ale ve zkratce mohu říct to, že se testuje osobnostní profil zájemce, jeho psychická odolnost, zda je schopen zvládat stres či práci v zátěžových podmínkách. Zkoumáme, jaké má psychické předpoklady. Smyslem lékařských vy- šetření přitom není jen získat lidi, kteří jsou služby v armádě schopni, ale zároveň chránit jejich zdraví. Služba vojáka z povolání má své nároky nejenom z hlediska individuálního, ale také z hlediska týmové součinnosti jako celku.
Trochu mě překvapuje, že tolik lidí na práci v armádě nemá psychicky... Kritéria na lidi sloužící v ozbrojených silách musí být poměrně striktně nastavena. Koneckonců policie řeší stejný problém.
A co fyzické testy? Lékaři varují, že Češi mají stále horší fyzickou kondici. Předpokládám, že se to výrazně projevuje i mezi zájemci o službu v armádě. Projevuje. Lze však říct, že ten, kdo nesedí celý rok „za pecí“, fyzické testy zvládne. A ti, co neuspějí, se často vracejí. Potrénují a za dva měsíce ve většině případů testování zvládnou. Co se týče drobných zdravotních omezení, někteří uchazeči jsou dokonce ochotni podstoupit drobné lékařské zákroky, například si nechají operovat oči nebo nosní přepážku. Až tak moc o službu v armádě stojí.
Jak takové fyzické testy vypadají? Uchazeč musí absolvovat klasické tělocvičné disciplíny. Kliky, lehy sedy, skok daleký z místa a jízdu na ergometru při tepové frekvenci 170 tepů za minutu. Disciplíny musí absolvovat na- jednou, a pakliže je podle našich vyhodnocovacích tabulek splní, je zase o krok blíže nástupu do tříměsíčního výcviku. Ještě bych doplnila, že máme různé požadavky pro uchazeče do třiceti let a pro ty starší, samozřejmě se rovněž liší nároky na muže od nároků na ženy.
Jak vás tak poslouchám, napadá mě, zda se vůbec podaří naplnit stav armády o další tisíce vojáků z povolání do roku 2025, jak požaduje vláda. Když si spočítám, že je dnes profesionálů asi dvaadvacet tisíc a každý rok jich průměrně odejde osm stovek, řekl bych, že velmi těžko... Uděláme pro to maximum. Vloni se nám cíl podařilo splnit. Přišlo přes osmnáct set nových vojáků, takže pokud odečteme ty, kteří odešli, vzrostl stav armády o tisícovku. To předchozí roky nebylo. Letos máme cíl přijmout dva tisíce nových vojáků z povolání. Myslím, že se nám to rovněž podaří. Teď v lednu jsme přijali 567 nováčků, k prvnímu dubnu jich nastoupilo do služebního poměru vojáka z povolání dalších 601 a v říjnovém termínu je již nyní připraveno 202 budoucích vojáků. A není to finální číslo, protože výběry dál denně probíhají.
Co čeká uchazeče, kteří projdou všemi těmi testy? Když je v pořádku i veškerá úřední agenda, nastoupí do Vyškova do tříměsíčního kurzu základní přípravy. Ten je pro všechny přijaté uchazeče stejný a je jedno, jestli budou v armádě dělat kuchaře, řidiče, právníka, doktora či kulometníka. Kurz vlastně zahrnuje to nejpodstatnější z vševojskové přípravy, tedy střeleckou přípravu, taktiku, topografii, zdravotní přípravu či základy ochrany proti zbraním hromadného ničení, pořadovou přípravu. Nováček si musí osvojit to nejpotřebnější a musí v tom být opravdu kovaný. Je to takový start armádní kariéry. Po třech měsících jsou nováčci zařazeni do konkrétních jednotek a následně podstupují odborné kurzy, které je připraví na konkrétní profesi, kterou budou vykonávat.
Jak dlouho trvá výcvik vojáka, který potom bojuje například v Afghánistánu? Příslušný výcvik stihne zhruba do jednoho roku. Do zahraničních misí se dostane nejdříve za rok a půl až dva roky od přijetí do armády. Voják se musí ve své jednotce naučit spoustu dalších věcí, prochází odbornou přípravou a náročným výcvikem. Přichází jako jednotlivec a v jednotce se stává součástí týmu.
Jaké pozice v současné době česká armáda nabízí? Nabíráme jak lidi do základních pozic, což jsou střelci, kulometníci nebo řidiči, tak na velitelské funkce či pozice specialistů. Nyní armáda doplňuje v podstatě všechny jednotky po celém Česku, díky čemuž je škála nabízených profesí poměrně pestrá. Uplatnění pro uchazeče není těžké najít, nabídka je široká.
O jaké jednotky mají uchazeči největší zájem? O bojové jednotky, tedy o 4. brigádu rychlého nasazení a 7. mechanizovanou brigádu. A pak o pozice výsadkářů nebo průzkumníků. Samozřejmě ne každý to může dělat. Těm, kteří se nedostanou k těmto prestižním útvarům, nabízíme jiné zajímavé pozice. V armádě není méně či více důležitá jednotka, všechny jsou klíčové. Bojovníci nemohou existovat bez podpory. Nyní potřebujeme doplnit hlavně dělostřelce, 25. pluk protiletadlové raketové obrany ve Strakonicích, logistické jednotky v Lipníku a Pardubicích, ale třeba i Hradní stáž. Služba je atraktivní i v těchto jednotkách, akorát nejsou v médiích tak popularizovány, takže uchazeči o nich někdy ani nemají představu.
Z jakých civilních odvětví se k vám vojáci hlásí? Nejvíce to jsou dělnické profese, automechanici, zaměstnanci bezpečnostních složek a osoby samostatně výdělečně činné. Hlásí se nám však také absolventi středních odborných škol a gymnázií a rovněž vysokoškoláci, většinou z humanitních oborů.
Trochu překvapivé, ne?
Patrně hůře hledají uplatnění v praxi. O možnostech, které nabízíme, si mohou všichni případní uchazeči zjistit informace na internetových stránkách www.kariera.army.cz.
Hlásí se do armády i ženy?
Řekla bych, že je zájem mezi nimi docela velký – podíl uchazeček ve výběru tvoří 2,8 procenta. Nyní máme zastoupení žen v armádě jedno z nejvyšších z armád Severoatlantické aliance, tvoří třináct procent.
Čím si to vysvětlujete?
Je to mimo jiné tím, že nemáme žádná striktní omezení, na který post můžeme ženu v armádě zařadit. A také je to dané historicky. Ženy byly už v armádě generála Ludvíka Svobody. Ženy pracují hlavně na postech spojařek, lékařek a zdravotnického personálu, kuchařek či třeba právniček, ale máme i pilotky či řidičky bojové techniky.
O jaké profese česká armáda aktuálně nejvíce stojí? Nejvíce potřebujeme řidiče nákladních aut, tedy ty, kteří mají řidičské oprávnění kategorie C, dále kuchaře, elektromechaniky, techniky, spojaře, letecké mechaniky a v neposlední řadě lékaře nebo „ajťáky“.
Obecná představa o ajťácích téměř vylučuje obraz, že někde dělají kliky a podrobují se vojenskému drilu. Ti výcvik musí absolvovat také? Samozřejmě. I lékař, právník nebo třeba zmiňovaný ajťák musí zvládnout kromě své specializace v armádě i takříkajíc základ vojenského řemesla, aby se o sebe dokázal v krizové situaci postarat a zapadnout do týmu.
Někteří politici navrhují, aby se na tyto řekněme nebojové pozice požadavky na fyzickou zdatnost snížily... Na novelizaci zdravotní vyhlášky se pracuje a měla by vstoupit v platnost s účinností nové branné legislativy.
Zjišťujete, jaký je hlavní motiv uchazečů o vstup do armády? Armáda je vnímána jako spolehlivý a atraktivní zaměstnavatel. Mladé lidi láká práce s moderní technikou, možnost dalšího vzdělávání a účast v zahraničních misích. Je to pestré povolání. Mnohdy je motivací také snaha radikálně změnit život a v neposlední řadě i nezaměstnanost v některých regionech či současná bezpečnostní situace ve světě.