Spící konflikt v Náhorním Karabachu se zase probudil
Nejvážnější střet od roku 1994, kdy bylo ve válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem uzavřeno velmi křehké příměří, se o víkendu rozhořel na Náhorním Karabachu.
JEREVAN, PRAHA Náhorní Karabach zrovna neoplývá nerostným bohatstvím ani rozvinutým průmys- lem. Avšak ještě před rozpadem Sovětského svazu, v roce 1988, se o autonomní oblast vyhlášenou v roce 1923 začalo bojovat, když eskalovalo napětí mezi tamními křesťany a muslimy. Na jedné straně byly ázerbájdžánské jednotky a na straně druhé arménské, které na území muslimského Ázerbájdžánu bránily komunitu křesťanských Arménů. Těch v Náhorním Karabachu, který má rozlohu 12 000 kilometrů čtverečních (zhruba jako Černá Hora), žije zhruba 150 000.
Výsledek: 30 000 obětí na životech a asi milion vysídlených, než bylo v roce 1994 dohodnuto mezi oběma stranami příměří. Mírovou smlouvu se však ani za dvě desetiletí uzavřít nepodařilo a přetrvávaly drobnější konflikty. Ty o víkendu přerostly v další boje, které si vyžádaly zhruba 30 životů na obou stranách. Karabašské úřady přitom hlásí i oběti mezi civilisty, ázerbájdžánské ostřelování si vyžádalo smrt 12letého chlapce a zranění dalších dětí.
Arménie, s jejíž pomocí se Náhorní Karabach od Baku odtrhl, a sousední Ázerbájdžán se navzájem obviňují z provokace. Jak připomenul britský zpravodajský server BBC, ázerbájdžánští představitelé už v minulosti opakovali, že ztracená území dobudou zpět.
Přestřelky včera pokračovaly nehledě na výzvy z Ruska, Spojených států, Organizace pro bezpečnost
a spolupráci v Evropě k ukončení palby. Situace je však o to komplikovanější, že Armény podporuje Rusko, zatímco Ázerbájdžán má silného spojence v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už ujistil, že Turecko bude Ázerbájdžán podporovat až do konce. Přitom mezi Ankarou a Moskvou panuje velké napětí od druhé poloviny loňského roku, kdy turecké síly sestřelily ruský bombardér, který zasahoval v Sýrii. Také mezi Arménií a Tureckem jsou vztahy špatné, a to kvůli genocidě spáchané Turky na začátku minulého století.
Včera Ázerbájdžán, který v sobotu ovládl několik strategických výšin a obcí, vyhlásil jednostranné příměří. Prezident Ilham Alijev hned vzápětí obvinil Arménii, že si nepřeje mír, protože se nechce stáhnout z okupovaných území, ale chce udržet dosavadní stav.
Naopak Arménie, která do Náhorního Karabachu v těchto dnech vyslala posily – taktické rakety Točka-U, raketomety Smerč a obrněnou techniku, uvedla, že ázerbájdžánské síly včera navzdory slovům o příměří stále útočily.
„Nemyslím, že se ázerbájdžánská vláda chystá převzít Náhorní Karabach silou. Jsou realisté,“citovala stanice BBC politologa Arastuna Orujlu z Baku. Podle něj si uvědomuje silnou podporu Arménů ze strany Ruska. Jak připomenula agentura Reuters, oblast mezi Kaspickým a Černým mořem je protkána ropovody a její stabilita je pro Ázerbájdžán a další producenty v regionu zásadní.