ČD prohrály. Podraží jízdné?
Spor mezi Škodou Transportation a Českými drahami mohl skončit smírem za 250 milionů. Místo toho mají dráhy platit 1,2 miliardy.
PRAHA Přes dvacet miliard utratily České dráhy za posledních šest let u Škody Transportation. Dvorní dodavatel národního dopravce se svému zákazníkovi odvděčil netradičním způsobem. Využil jednoho nezaplacení faktur za své pět let zpožděné lokomotivy a u arbitrážního soudu na Českých drahách vyhrál 1,2 miliardy.
„Jsme svědky tunelování Českých drah v přímém přenosu,“řekl mi- nistr dopravy Dan Ťok, který Českým drahám doporučil, aby zatím nic neplatily a požádaly soud o odklad platby. Jenže takový postup může zavdat Škodě ještě další záminku k soudům.
Podle zjištění MF DNES přitom České dráhy měly loni na stole řešení mimosoudní cestou, které by firmu vyšlo na zlomek celé ceny: na necelou čtvrtmiliardu korun. Současně by však přišly o možnost se někdy soudit o penále za zpoždění lokomotiv. To však stejně arbitrážní soud odmítl. Pod rozhodnutí se odmítl podepsat rozhodce jmenovaný Českými drahami. Spor je velkým vítězstvím právníků, kteří si za své služby v arbitráži fakturují desítky milionů. Škodu zastupoval Radek Pokorný, České dráhy advokátní kancelář WGM.
Dráhy chtějí proti rozhodnutí podat odvolání u běžného soudu. Miliardová sekyra se může v jejich rozpočtu projevit: firma musí omezit některé investice, ministr mluví i o možnosti zdražit jízdné. Podle Ťoka projdou zakázky se Škodou revizí, dráhy chystají interní audit, který má ukázat, kdo za problém může.
PRAHA „Jsme svědky tunelování Českých drah v přímém přenosu,“hřímal ministr dopravy Dan Ťok kvůli verdiktu rozhodců, podle kterého mají České dráhy zaplatit plzeňské Škodovce více než 1,2 miliardy korun.
Jenže ani v tomto případě rozdělení rolí na hodné a zlé neplatí. Dráhy se totiž mohly miliardovému scénáři vyhnout. Loni v září totiž tehdejší představenstvo firmy navrhovalo mimosoudní vyrovnání. Dohoda spočívala v platbě necelých 250 milionů korun a ukončení všech sporů kolem lokomotiv 380.
V dozorčí radě však tehdy převládl názor, že by České dráhy do arbitráže měly jít. „Měli jsme na to právní posudky, které nám to doporučovaly,“říká šéf dozorčí rady a náměstek ministra dopravy Milan Feranec. Hlídačům hospodaření drah se tehdy mimosoudní dohoda s největším dodavatelem Českých drah nezdála, i když dva právní posudky ze tří dohodu doporučovaly. Pro arbitráž se vyslovovala pouze advokátní kancelář WGM, která s Českými dra- hami dlouhodobě spolupracuje a jejíž služby vyjdou národního dopravce na desítky milionů korun.
„Historicky nejblíže mimosoudnímu narovnání jsme byli zhruba před rokem, kdy byla z naší strany navržena dohoda s řadou zásadních ústupků. Námi navrhovaná dohoda by byla pro českého dopravce příznivější zhruba o 700 milionů korun, než je tomu při výsledku arbitráže,“řekla mluvčí Škody Transportation Lubomíra Černá. Škodu ve sporu, stejně jako v jiných případech, zastupoval advokát a přítel premiéra Bohuslava Sobotky Radek Pokorný.
O miliardovém verdiktu rozhodo- val rozhodčí soud při hospodářské a agrární komoře. České dráhy se zkusí bránit u soudu, ale 1,2 miliardy budou muset zaplatit, protože rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Dráhy chtějí napadnout složení tříčlenného rozhodčího senátu. Nelíbí se jim přítomnost Milana Poláka nominovaného Škodou. Polák pracuje pro advokátní kancelář Weinhold Legal, která se na začátku září připojila ke globální poradenské skupině EY a její součástí je i znalecký ústav E&Y Valuations, který dělal posudky pro Škodu. Zajímavý je i fakt, že rozhodce Josef Vrabec se pod verdikt odmítl podepsat.
Pro laika je verdikt rozhodců těžko pochopitelný – Škoda Transportation se s dodávkou lokomotiv zpozdila o více než pět let, navíc stále nedodala všechny potřebné doklady pro provoz například v Německu, kam je chtějí České dráhy nasazovat.
Podle ministra Ťoka by byla normální reakcí ze strany Škody Transportation sleva, ke zpoždění dodávek totiž v oboru běžně dochází. Když například Siemens zpozdil dodávku nových vlaků ICx pro Deutsche Bahn, jako náplast dal německému dopravci soupravu navíc zdarma. Škoda zpoždění vysvětluje změnou norem, o což se s drahami dlouho dohaduje.
Konec tandemu Jako zásadní se zpětně jeví krok vedení Petra Žaludy v roce 2011, který se rozhodl, že neproplatí Škodě jednu z faktur zhruba za 208 milionů korun. Započetl ji jako penále, které od Škody za zpoždění vymáhal. Škoda dala věc k soudu. Proč dráhy pod jeho vedením fakturu nezaplatily, si dnes Žaluda nevzpomíná a odkazuje na současné vedení firmy.
Faktem zůstává, že právě v roce 2011 se začalo pouto tandemu ČD–Škoda drolit. V předchozích letech dráhy přihrávaly plzeňské fabrice řadu zakázek, často bez jakékoliv soutěže. V dozorčí radě drah také seděl v letech 2007 až 2009 Martin Roman, který byl, jak vyšlo později najevo, sám s plzeňskou Škodou těsně propojen. Škodě se však nelíbil plán drah na koupi vlaků Railjet od Siemensu za několik miliard korun a začala tento plán zpochybňovat.