V civilu učitel či lékař, v uniformě strážce hranic

S přílivem uprchlíků by mohly vojákům a policistům pomáhat stovky dobrovolných armádních záložáků. Pokud s tím bude souhlasit vláda, jejich pravidelná cvičení se přesunou k hranicím.

PRAHA Stop! Checking identity! Skupina uprchlíků u hranic zastavuje a mužům se samopaly ukazuje doklady. Nic tak neobvyklého. Jen to, že muži ve vojenských maskáčích se v civilu živí třeba jako počítačoví experti nebo učitelé. Jsou totiž příslušníky aktivních armádních záloh, které jsou z velké části dobrovolnické. U hranic se střídají na cvičení.

Je to jedna z variant budoucí ostrahy hranic, o jejímž posílení se nyní jedná kvůli narůstajícímu počtu migrantů. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář nedávno v rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem naznačil, že armáda je na hranice schopna poslat až 2 600 vojáků. To je však maximální možné číslo, profesionální vojáky by v praxi mohli z velké části doplnit právě aktivní záložáci. Stačilo by, aby je tam svým rozhodnutím poslala vláda.

První ostrý úkol Záložáci už více než deset let nacvičují ochranu objektů důležitých k obraně státu, ale také činnosti, které je možné využít k hlídání území, tedy i hranic.

„Na hranicích by pravděpodobně mohlo jít třeba o pochůzkovou či hlídkovou činnost. Něco podobného, co jsme viděli v areálu vybuchlého skladu ve Vrběticích,“předpokládá předseda Asociace záložních brigád podplukovník Arnošt Líbezný.

Aktivní záložáci nejsou žádným amatérským vojenským klubem, ale regulérní a dobře vycvičenou součástí profesionální armády. Vláda je během jednoho roku může – prostřednictvím vojenských velitelů – povolat až k dvoutýdennímu výjimečnému cvičení. Právě to by v případě posílení ochrany hranic přicházelo v úvahu.

Pokud by se tak stalo, bylo by to vůbec poprvé v novodobé historii, kdy by zálohy takový „ostrý“úkol dostaly. Dosud totiž pomáhaly jen při živelních katastrofách, jako byly například povodně.

Líbezný se domnívá, že záložáci nebudou hlídat hranice samostatně, ale ve skupině s policisty. Tato povinnost totiž primárně náleží policii. „Vojáci určitě budou mít nějaké pravomoci. Ale jaké, to teď nedokážu říct, budou vycházet z činnosti, která jim bude při plnění úkolu svěřena,“říká Líbezný.

Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) zatím nenastala situace, kdy by vláda měla rozhodnutí učinit. Ministr navíc upozorňuje, že dosavadní zákony umožňují nasazení záloh jen ve velmi omezené míře. Jejich změna se teprve chystá.

Medička ve zbrani Počet aktivních záložáků dnes není velký. V jednotkách slouží necelých třináct stovek mužů a žen.

Pro zajímavost: v polovině srpna složily přísahu dvě desítky nových příslušníků – mezi nimi třeba i učitel hudby či dvacetiletá studentka medicíny.

„Nynější bezpečnostní situace ve světě však ukazuje, že tyto počty jsou zcela nedostatečné, a proto už i nová koncepce, která byla schválena předloni vládou, předpokládá navýšení na zhruba pět tisíc osob,“upozorňuje Líbezný.

Aktivní zálohy podle něj dosud stály mimo zájem politiků i armády. Až poslední dva roky to mění.

Dokončuje se nový zákon, který má například finančně podporovat zaměstnavatele, aby si za odveleného záložáka mohl najmout někoho na záskok.

Také plat záložáků, kteří jsou povoláni na vojenské cvičení, se má zvýšit na úroveň profesionálů.

„Šlo by o pochůzky, podobně jako v areálu vybuchlého skladu ve Vrběticích.“

Arnošt Líbezný,

šéf asociace záložáků

V zahraničí jezdí i na mise Podobné jednotky působí také v cizině a jejich využití je zpravidla širší než v Česku. V podstatě lze říci, že plní veškeré úkoly armády vyjma speciálních operací. Účastní se dokonce i zahraničních misí, což tuzemský zákon prozatím neumožňuje.

„Novela branného zákona by měla pro nasazení aktivních záloh vytvořit podstatně lepší podmínky,“slibuje Stropnický. Poslanci o ní budou hlasovat v říjnu.