Soudci žádají posily kvůli přílivu uprchlíků
Na soudech budou brzy potřeba desítky nových lidí na řešení uprchlické krize. Jinak nebudeme schopni řešit ostatní případy, tvrdí šéfové soudů.
PRAHA Zástup uprchlíků, který proudí do Česka, už zaměstnal policii, politiky a vyprovokoval pouliční demonstrace. Teď začíná zasahovat i justici.
Předsedové soudů chtějí jednat s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, zda neprolomit limit pro počet soudců v zemi, kterých je zhruba tři tisíce.
„Zatímco počet soudců je od roku 2004 neměnný, tak soudní agenda narůstá o desítky procent. Nyní se na nás valí pohroma v otázce rozhodování o azylech a o uprchlících. Se stávajícím počtem soudců to nezvládneme,“obává se předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, Luboš Dörfl.
Ačkoliv se soudci zdráhají odhadovat, kolik posil by potřebovali navíc, Dörfl v rozhovoru pro MF DNES naznačil, že by mohlo jít o desítky lidí.
Podle prezidentky soudcovské unie Daniely Zemanové nemusí jít jen o navýšení soudcovských míst, ale třeba asistentů či vyšších soudních úředníků.
Víc práce budou mít už jen kvůli nové evropské směrnici, která dělá rozhodování o azylech složitější. Cizinec totiž bude mít více možností, jak se u soudu bránit proti zamítavému rozhodnutí o azylu.
Údaje ministerstva vnitra potvrzují, že žádostí o azyl přibývá. K včerejšímu dni jich úřady evidovaly 960 – tolik jich loni bylo za celý rok. Ke správnímu soudu se dostanou ve chvíli, kdy se chtějí bránit proti zamítnutí azylu ministerstvem vnitra. „Když těch pár soudců zaplaví tato agenda, která je přednostní, tak všechny ostatní věci, které řešíme, budou muset počkat,“varuje předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Navíc je pravděpodobné, že se na soudy obrátí i uprchlíci pochytaní na trase do Německa, kteří se dnes v Česku zdrží jen pár týdnů, než je policie pošle zpět tam, odkud překročili českou hranici. Někteří z nich už žalovali cizineckou policii a úspěšní byli v případech, kdy policisté udělali nějakou formální chybu.
Ministerstvo spravedlnosti se zatím přijímání nových soudců brání. „Určitě si pečlivě vyslechnu argumenty soudců, nicméně v tuto chvíli tu takovou potřebu nevidím, zejména v kontextu již plánovaného masivního navýšení počtu asistentů v justici v příštím roce o několik set osob,“odpověděl včera v SMS ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Ministerstvo uvažuje o další variantě – jakýchsi nezávislých „uprchlických tribunálech“, kde by neseděli jen soudci, ale takový návrh se předsedům soudů příliš nezamlouvá, protože v Česku nemají tradici.
ROZVADOV, PRAHA Je skoro k neuvěření, že do pár metrů dlouhé do- dávky Mercedes se vešlo 48 lidí. Když policisté včera zastavili maďarské auto na dálnici D5 před Rozvadovem, vystoupilo z něj několik desítek Syřanů a Iráčanů. Řidič utekl. „Mezi osobami je i šest žen a šest dětí,“sdělila mluvčí krajské policie Jana Tomková.
Není to sice rekord na jedno auto, v červenci jelo v jednom kamionu 76 běženců, ale celkově včera policie po celé republice posbírala dohromady 104 běženců.
Pro srovnání, ještě na začátku roku jich bylo tak deset týdně a poslední dobou se denní průměr pohyboval někde kolem čtyřiačtyřice- ti. Česká uprchlická zařízení pojmou i po rozšíření kapacity asi tisíc lidí. Takže tímto tempem by se za deset dní zaplnila.
Většina uprchlíků však pobude v Česku v záchytném zařízení asi čtyřicet dní. Od 17. června, kdy policie začala pohyb běženců víc sledovat, prošlo českým územím 1 680 lidí.
Fakticky se dělí na dvě skupiny. Tu první by měli Češi vrátit správně do první země schengenského prostoru, do které uprchlíci vstoupili, což je nejčastěji Maďarsko a někdy také Rakousko.
Druhou skupinou jsou lidé, kteří už požádali o azyl v jiné zemi EU, takže by měli putovat tam. Jenže realita je jiná. „Maďaři sice slíbí, že uprchlíka přijmou zpět, ale neudělají to v zákonných lhůtách a my ho pak musíme po čtyřiceti dnech pustit,“říká mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Propuštění migranti se od vrat uprchlického tábora vydají dál na cestu do Německa, takže epizoda s jejich zadržením v České republice je pro ně jen malým zdržením.
Ještě před pár měsíci, dokud bylo uprchlíků v Česku zlomek, vypadala celá procedura úplně jinak. Tehdy stihla policie vrátit skupinky migrantů do dvou dnů, takže ani žád- né záchytné zařízení nebylo potřeba a z policejní služebny jeli rovnou do Rakouska či Maďarska.
Stoupá i počet azylantů Jen minimum z příchozích chce zůstat v České republice a požádá tu o azyl. Letos jich až do včerejška bylo podle Gabriely Vaňkové z ministerstva vnitra 960. Nejčastěji pocházeli z Ukrajiny a Kuby, takže ani nejde o typické běžence, kteří cestují dobrodružným způsobem za pomoci převaděčů přes hranice. Jenže i tyhle počty stoupají, protože srovnatelné číslo – necelá tisícovka – připadlo na celý loňský rok.