Vojtěch Janda
Stovky rodin koupily nové byty v pražském Zeleném údolí. Pozemky pod nimi ale získal spekulant, který chce desítky milionů a hrozí demolicí.
Mezi moderními domy na jižním okraji Prahy to vypadá na podzimní idylu. Místní restaurace má plno a minulý víkend to tu ožilo Velkou kunratickou, tradičním závodem, který se každoročně běhává v nedalekém lese. Zelené údolí, jak se sídliště novostaveb v sousedství prestižní nemocnice IKEM jmenuje, má očividně příznačný název.
Ale zdání klame. „Připadalo nám to tady ideální. Na Prahu je tu relativně čistý vzduch. Ostatně kvůli tomu jsme se sem před deseti lety stěhovali,“říká jeden z vlastníků zdejších domů Lubomír Moučka. „Teď ale nevím, co bude, jestli nám to tu zbourají, jestli mám zůstat a platit nehorázný nájem, nebo se odstěhovat,“pokračuje.
Před dvěma roky se totiž sen zhruba patnácti stovek lidí o novém bydlení v Zeleném údolí proměnil v noční můru. Doslova. Velká část zdejších pozemků, včetně toho pod domem Moučkových, se za velmi zvláštních okolností dostala do vlastnictví společnosti GV Reality, kontrolované advokátem Vlastislavem Andršem.
„Nejdříve od nás chtěl jedenáct tisíc korun za metr pozemku. To se zbláznil, protože jsme to podle původní smlouvy měli kupovat za tři tisíce. Pak nám to nabízel za sedm tisíc. Tady je dopis, kde nám pan Andrš říká, že nám to tu zbourají, což se zatím naštěstí nestalo. A tady je ten poslední…“ukazuje dokument s hlavičkou advokátní kanceláře Andrš a Haloun.
V něm stojí, že pan Moučka a jeho rodina užívají pozemky pod domem neoprávněně a že kvůli tomu má za loňský rok a část toho předloňského zaplatit celkem 65 tisíc. Jak je uvedeno dál, cena 330 korun za metr a rok je stanovena dle přiloženého znaleckého posudku. Ovšem ten je nazmenšovaný tak, že se prakticky nedá přečíst.
Jak už lze odhadnout, v Zeleném údolí není jediný. Žaloby advokáta Andrše doputovaly v posledních dnech a týdnech do desítek zdejších domácností.
„Víme, že jich je zhruba padesát a každým dnem přicházejí další,“říká advokát Petr Novotný, který zastupuje většinu zdejších obyvatel. „Máme obavy, že tu vzniká stroj na peníze, který někomu vynese sta- miliony korun a který budou financovat naši klienti. Nikdo vám totiž nezaručí, že se příští rok cena za metr zase nezvýší,“vysvětluje. Jen pro doplnění – když Vlastislav Andrš pozemky pod domy kupoval, zaplatil za ně podle smlouvy 18,5 milionu korun. Přepočteno na metry to vychází asi na čtyři sta korun, což je cena blížící se té, kterou advokát nyní požaduje za jediný rok. Příběh nešťastných majitelů domů v Zeleném údolí, k nimž nevlastní pozemky, je spletitý od samého počátku. A nese stopy buď nehorázného amatérismu, nebo úmyslného podvodu. Pro jeho pochopení je nutné se vrátit do konce 80. let. Část pozemků, o něž ve sporu běží, tehdy vlastnilo Lidové bytové družstvo Praha 4. To však o majetek přišlo vyvlastněním.
Tehdy totiž stát plánoval rozšíření přilehlého nemocničního areálu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Oficiální důvod zněl prozaicky – „uskutečnění stavby, která je úkolem státního rozvoje národního hospodářství“.
Pak přišel Listopad, státní úkoly rozvoje postupně zmizely a naopak se rozjely restituce. V Zeleném údolí se však náprava vlastnických křivd jaksi zasekla. Uplynula téměř dekáda a o prázdné parcely se začala zajímat developerská společnost IPB Real. Chtěla mezi tamním panelovým sídlištěm a malebným Kunratickým lesem postavit jeden z největších developerských projektů v zemi. Na deseti hektarech mělo vyrůst 832 bytů a 43 řadových rodinných domů.
Za asistence Ministerstva zdravotnictví proto v roce 1997 uzavřela s IKEM dlouhodobou nájemní smlouvu, která lidem zaručovala podnájem na devadesát let. IKEM za to měl od Investiční a poštovní banky (IPB Real patřil pod ní) čerpat úvěr sto milionů, které potřeboval k dostavbě kardiocentra. Nedořešené majetkové poměry nevadily. Stačil příslib brzkého odkupu. Na přelomu milénia se začalo stavět. A prodávat.
Kupující na pozadí realitního boomu, kdy si developer v podstatě klienty vybíral, byli ubezpečováni, že pozemky pod jejich domy během měsíců či roků získají do vlastnictví také. „Taky se mi nelíbilo, že pozemky nejsou naše, ale developer nás ujišťoval, že je to všechno otázka krátké doby, že je to v jednání. Dokonce si byl tak jistý, že ve smlouvě jsme měli povinnost ty pozemky koupit,“vzpomíná Lubomír Moučka.
Příběh se ovšem mezitím rozjel do dvou různých směrů, a rozdělil tak osudy majitelů domků. Příčinou byly restituce. Část pozemků, na nichž domy stojí, byla totiž v roce 2005 vrácena původnímu majiteli – zmiňovanému lidovému bytovému družstvu. Zbytek zůstal státu, respektive IKEM. Ten konečně nyní zvažuje, že pozemky prodá, a tím se za touto částí historie udělá definitivní tečka.
O dost podivnější a košatější je však příběh 370 domácností v zrestituované části Zeleného údolí. V době, kdy družstevníci bojovali se státem o navrácení svých kunratických pozemků, najali si na tuto práci právníka. Byl jím nám známý Vlastislav Andrš. Bitva o spravedlnost ještě nebyla ani zdaleka vyhraná, když v roce 2001 tehdejší předseda družstva Přemysl Šíma podepsal s pražskou firmou Gordion smlouvu o prodeji parcel. Dohoda pravila, že jakmile stát pozemky vrátí, za 18,5 milionu připadnou Gordionu (dnes jedné z největších firem působících v oblasti veřejných zakázek). To se o desetiletí později stalo. Řadoví družstevníci se však prý o obchodu dozvěděli až ve chvíli, kdy se Gordion začal dožadovat plnění smluv.
Zarážející nebyla jen – pro Prahu – neuvěřitelně nízká cena, ale i majetkové spojení Gordionu s uvedenou firmou GV Reality
Za necelých 20 milionů koupil, aby od vlastníků bytů požadoval celkem 110 milionů korun.
v roce 2011. Téměř ve stejné době IPB Real vlastníkům domů a bytů vypovídá podnájemní smlouvu a zaniká takzvaným rozštěpením, což je podle právníků jediný způsob, jenž umožnil i zrušení věcného břemene. Majitelé domů a bytů tak rázem ztratili k pozemkům jakákoliv práva.
Tím se otevřel prostor pro Andrše. Udělal dobrý byznys. Za necelých 20 milionů koupil, aby od vlastníků bytů požadoval celkem 110 milionů korun. Po prvních jednáních sice snížil částku na 70 milionů korun, i to však byl zhruba 2,5násobek ceny odhadované v jednom ze znaleckých posudků. To přineslo do Zeleného údolí napětí a nevoli. Andrš proto začal vyhrožovat demolicí dávno zkolaudovaných domů a domáhat se jí soudně.
„Když jsme byty kupovali, pozemky byly státní a byla uzavřena smlouva o věcném břemeni na jejich užívání na devadesát let v náš prospěch. Nečekali jsme, že po deseti letech od dokončení výstavby a kolaudaci někdo přijde a řekne si o takové peníze,“diví se obyvatelka Jaroslava Forejtová.
Sám Andrš, jehož počínání prošetřovala jak advokátní komora, tak policie, rozpor v částce komentoval před půldruhým rokem lakonicky. „Předdomluvená cena se vztahovala k bezcenným nezastavěným pozemkům u lesa a odpovídala tehdejším tržním cenám.“Dnes už advokát s médii nemluví. Redakci se po opakovaných pokusech podařilo získat jedinou větu s tím, že se ke kauze nehodlá vyjadřovat a že o oprávněnosti jeho požadavků rozhodne soud.
Soudy už přitom několikrát rozhodovaly. Nejprve v Andršův neprospěch, když žádal odstranění domů. V posledním sporu se však stalo něco nečekaného. Soud před několika dny odmítl požadavek jednoho z místních společenství vlastníků, které se domáhalo práva na užívání pozemků. I když se SVJ odvolalo, právě toto rozhodnutí odstartovalo vlnu žalob, jimiž se advokát Andrš domáhá údajného bezdůvodného obohacení.
A to přesto, že existují expertní posudky, které právní argumenty, na jejichž základě verdikt padl, přinejmenším zpochybňují. Například expertiza jednoho z předních odborníků na nemovitostní právo, profesora Josefa Fialy z brněnské právnické fakulty. I Andrš má své posudky. Ty pozemky oceňují jako nezastavěné, a tedy logicky dražší. Oponentní posudky je pak naopak vnímají jako zastavěné, kde se cena za metr pohybuje okolo tří tisíc korun. Místní lidé se i tuto částku snaží snížit – argumentují tím, že většinu ceny pozemků již umořili v nájmu, který platili IPB Real, a v cenách nemovitostí. Navíc v době, kdy se domy stavěly, nikdo proti jejich výstavbě neprotestoval, což podle nich měl rovněž soud zohlednit.
Jenže jakákoliv dohoda je v tuto chvíli na míle vzdálená. Navíc i ti, kteří na cenové požadavky advokáta Andrše chtěli nakonec kývnout, prý měli smůlu. Pozemky už údajně prodat nechce. „Je to poslední informace, kterou máme,“potvrzuje další z obyvatel Zeleného údolí Roman Mitický.
I jemu přišla žaloba, aby zaplatil za „neoprávněné užívání pozemku“. A i když oo něj GV Reality požaduje „jen několik set“korun, rozhodl se nezaplatit. Prý by se mohlo stát, že kdyby akceptoval cenu, které se advokát domáhá, v dalších soudních přích by to mohlo hrát proti němu.
Jak se bude situace v Zeleném údolí vyvíjet dál, ukážou až výsledky dalších soudních sporů, kterých se v této kauze proti advokátu Andršovi vedou desítky. Rozsudky by měly začít padat v nejbližších měsících.