Rakušanův plán zavést psychotesty asi narazí
Ministr vnitra Rakušan slíbil zavedení psychotestů pro prvožadatele o zbrojní průkaz. Podle ministra pro legislativu Šalomouna to může udělat jen zákonem.
Kvůli tragédii na pražské fi lozofické fakultě volá část veřejnosti po zavedení po vinných psychotestů pro žadatele o zbrojní průkaz. Podle odborníků by pomohly odfil trovat psychicky narušené zájemce o zbraně. Psychotesty pro prvoža datele slíbil i ministr vnitra Vít Ra kušan STAN. Jenže novela zákona o zbraních, která čeká ve Sněmovně na schválení, je neobsahuje, a plán, jak je zavést, je podle ministra pro le gislativu Michala Šalomouna Piráti právně problematický.
Česko tak čeká politický střet o psychologické posudky. Podle od borníků by to přitom měla být sa mozřejmost.
„Člověk bez psychologického vy šetření by jednoznačně neměl na zbraň dosáhnout,“je přesvědčen člen vedení Asociace klinických psycho logů Vojtěch Černý.
„V Česku neexistuje žádná zá važná překážka vlastnit neomezené množství zbraní. Stačí potvrzení od praktického lékaře, který ale psychic ké narušení rozhodně nemusí od halit. Někteří lidé si pořizují zbraň z agresivních pohnutek, například z komplexu méněcennosti, ukřivdě nosti, selhání, potřeby zvýšit si se bevědomí a pomstít se. Některé oso by s takovými rysy mám jako psy chiatr ve své péči,“kritizuje současné podmínky psychiatrička Džamila Stehlíková.
Po zavedení povinných plošných psychotestů volali odborníci už po masakru v Uherském Brodě před devíti lety, kdy psychicky narušený muž zastřelil v restauraci devět li dí. Třiašedesátiletý pachatel byl po dle výpovědí lidí ze svého okolí pa ranoidní, sousedé se ho báli. Zave dení plošných psychotestů přislíbil tehdejší ministr vnitra Milan Cho vanec ČSSD, ale nakonec ke změně nedošlo.
Podobný scénář se může zopako vat i po prosincové tragédii na filo zofické fakultě v Praze, kde krátce před Vánoci zastřelil čtyřiadvacetile tý student lidí.
Den po útoku slíbil ministr vnit ra Vít Rakušan STAN zavedení psy chotestů alespoň pro ty, kdo o zbroj ní průkaz žádají poprvé. O necelé dva týdny později však jeho úřad od tohoto slibu couvá.
Rakušan Deníku N krátce po vraždách napsal, že novela zákona o zbraních, která teď leží ve Sněmov ně, se zavedením povinných ploš ných psychotestů počítá: „Především zpřísňujeme lékařské prohlídky a budeme vyžadovat specializované psychologické posouzení u každého prvožadatele o zbrojní oprávnění. Jde o přibližně nižší jednotky tisíc ročně.“
Aktuální znění novely, která ve Sněmovně už prošla druhým čte ním, ale žádné psychotesty neobsa huje. Mluvčí vnitra Ondřej Krátoška na dotaz Deníku N odpověděl, že tu to povinnost chce ministerstvo za členit až do prováděcího předpisu ve vyhlášce, která by vyšla až po schvá lení zákona.
Jenže takový postup je neobvyk lý a například podle ministra pro le gislativu a předsedy legislativní ra dy vlády Michala Šalomouna Piráti i právně problematický.
„Dle mého názoru je samotnou povinnost absolvovat psychotest nutné stanovit v zákoně. Provádě cí předpis pak může stanovit napří klad rozsah, obsah a způsob prová dění psychotestu,“řekl Deníku N Šalomoun.
Stejný názor má i předseda posla neckého klubu Pirátů a právník Ja kub Michálek. „Povinnosti lze uklá dat jen zákonem nebo na základě zákona,“řekl Deníku N s tím, že po dobná pravidla se standardně začle ňují přímo do zákona. Že by povinné psychotesty byly pouze součástí na řízení vlády, je podle něj neobvyklé.
„Nový zákon o zbraních obsahu je zmocnění pro vládu, která mů že nařízením stanovit další podrob nosti zdravotní způsobilosti £ cílem ministerstva vnitra je, aby speciali zovaným psychologickým vyšetře ním procházeli všichni prvožadate lé o zbrojní průkaz,“řekl Deníku N mluvčí Krátoška.
Podle něj přitom Rakušanův úřad nehodlá zavést jen běžné psychotes ty, ale přísnější komplexní klinic ké vyšetření. „Další možné varianty psychologického vyšetření, napří klad všech držitelů zbraní, lze sta novit nařízením vlády v prováděcích předpisech,“potvrdil Krátoška s tím, že taková nařízení může vláda při jmout až poté, co nový zákon o zbra ních a střelivu projde celým schva lovacím procesem až k podpisu pre zidenta.
VNITRO OD SLIBU COUVÁ
Jenže takovou věc nemůže ani mi nistr, ani jeho úřad zaručit. Vláda je kolektivní orgán, a jak se rozhodne, bude záležet na hlasování jednotli vých členů kabinetu.
Vnitro navíc po dotazech Dení ku N, jak chce psychotesty nařídit, když nebudou přikázané přímo v zá koně, začalo od původního rázné ho slibu ustupovat. „Možnost zave dení psychotestů pro prvožadatele je jedním ze zvažovaných opatření. Podrobnosti prováděcích předpisů a požadavky v nich zakotvené bu dou předmětem odborné diskuze, ve které musí být vyhodnoceny reálné dopady, přínos, možný a realistický způsob provedení a další okolnosti,“řekl Deníku N Adam Rözler z odbo ru komunikace vnitra.
Část poslanců z bezpečnostního výboru, který je garantem zmíně né nynější novely zákona o zbraních a střelivech, ale pochybuje o tom, že zavedení psychotestů je správ ný krok.
Například předseda bezpečnost ního výboru Pavel Žáček z ODS má obavy, jestli by stát touto změnou nezahltil systém. „Musíme to dělat na základě čísel, jasného slova mini sterstva vnitra a zdravotnictví, co je možné. Souhlas s psychotesty bych podmínil tím, abych měl garanci, že to půjde zvládnout. Jde o posílení systému, aby se jednotlivec, kterému zbraň do ruky nepatří, k ní nedostal. Nejde nám o zhroucení systému,“řekl Žáček.
PSYCHOLOGOVÉ: JE NÁS DOST
Argument, že psychologové agendu nezvládnou, používají i sami majite lé zbraní a jejich spolky. „Tuto otáz ku jsme řešili už po události v Uher ském Brodě a skončilo to na tom, že není dostatek psychologů, kteří by takové psychotesty prováděli. Navíc dokud nemáme centrální zdravotní registr, kde nejsou propojené údaje o léčbě u různých specialistů, tak je to zbytečné,“myslí si předseda Sdru žení na ochranu práv majitelů zbra ní Tomáš Trávníček. Podle něj jsou plošné psychotesty zbytečné.
Samotní psychologové ale odmí tají, že by psychotesty pro majitele zbraní nestíhali. „Kliničtí psycholo gové, kterých je nedostatek, vykazují většinou práci na pojišťovnu. V tom to případě by ale zřejmě šlo o testy, které si hradí samoplátce, tudíž by se to zatíženosti klinických psychologů nijak zvlášť nedotklo,“řekla koordi nátorka Asociace klinických psycho
logů Markéta Celerová. Podle ní by mohli tuto práci dělat například do pravní psychologové, kteří běžně tes tují žadatele o řidičské průkazy na nákladní auta nebo autobusy.
Ti potvrdili, že by tuto kapacitu měli. „Toto by neměl být problém pokrýt, vzhledem k množství míst, kde se tyto testy dělají. Jen by bylo potřeba získat čas se připravit,“řekl Deníku N zástupce jedné z psycho logických ambulancí, který si nepřál uvést své jméno.
Připojit k testování by se mohli i někteří kliničtí psychologové. „My slím, že by to byli schopni kapacitně zvládnout. Určitě by řada psycholo gů přivítala nějakou změnu ve své praxi nebo jako kombinaci se stáva jící činností. Poskytování psycho testů není úplně špatně zaplacená služba vím, že řada kolegů si ke své psychoterapeutické práci přibrala ještě právě toto testování. Je to jiný typ činnosti, která pro ně může být osvěžující,“poznamenal pražský kli nický psycholog Jan Kulhánek.
SLOVENSKO PSYCHOTESTY MÁ
Na Slovensku jsou přitom psycho testy pro získání zbrojního průkazu povinné už od roku . Sousední země zavedla tuto změnu rok poté, co střelec v Bratislavě zabil sedm lidí.
Psychologické vyšetření u žada telů o zbrojní povolení trvá na Slo vensku přibližně dvě hodiny a stojí eur, tedy zhruba ko run. Platnost psychotestů na zbroj ní průkaz je deset let. Psychologic ké vyšetření má prokázat, že žadatel o zbrojní pas netrpí poruchou osob nosti, odhalit přímou nebo skrytou agresivitu.
Tyto testy také mají odhalit roz por mezi „vnější a vnitřní motiva cí k vlastnictví zbraně“. Žadatelů se psychologové ptají, proč si zbraň po řizují, a jejich tvrzení pak ověřují na sadě dalších dotazů v rámci testů.
Ani na Slovensku přitom zavede ní plošného testování psychology ni jak nezatížilo.
„Nemohu mluvit úplně za všech ny kolegy, ale co se týče naší agentu ry, nejsou psychologické testy držite lů zbraní tak velká agenda, abychom ji nestíhali vyřizovat,“řekla Dení ku N Lujza Kuceková z popradské personální agentury Novidea.
„Získání zbrojního průkazu bez absolvování psychologických testů by mohlo umožnit přístup ke zbra ním osobám se závažnými duševní mi poruchami. Psychologické testy jsou důležitým prostředkem ochra ny veřejného zdraví a bezpečnosti,“vysvětlila Kuceková důvod, proč Slo vensko změnu přijalo. Počty žada telů, kteří v psychotestech neuspějí, k dispozici neměla. „Obecně ale mo hu říci, že tímto testem rozhodně neprojde každý uchazeč,“prohlásila psycholožka.
Uchazeč o zbrojní pas na Sloven sku prokazuje, že není závislý na al koholu nebo drogách. „Poté se pod robí vyšetření pomocí standardi zovaných psychodiagnostických metodik, aby se zjistilo, jaká je jeho výkonnost, tj. pozornost při zátě ži, rychlost reakce, zrakové vnímá ní, intelektuální úroveň. Měří se ta ké přítomnost rizikových faktorů osobnosti, jako je emoční labilita, impulzivita, nedostatek racionální kontroly a podobně,“uvádí na svých stránkách Ambulance klinické psy chologie ve slovenském Hlohovci.
ALIBI ZA SPOUSTU PENĚZ, ŘÍKÁ BENDA
Řada poslanců má k zavádění povin ných psychotestů výhrady. Napří klad zástupce opozičního ANO Hu bert Lang říká, že útoku jednotlivce tvrdší zákony těžko zabrání.
„Máme jeden z nejpřísnějších zá konů v Evropě. Jeden v top pětce na světě,“myslí si Lang. Podle něj zatím poslanci nepožadovali, aby součástí budoucích chystaných pravidel byly psychotesty.
„Může to tam být doplněno, ale stejně to nezabrání tomu, že člověk bude příčetný v době, kdy na tes ty půjde, a potom se mu něco stane a dopadne to, jak to dopadne. Měla by proběhnout diskuze napříč od bornou částí spektra a politikou. Osobně bych se nepřikláněl k to mu, abychom přidávali ještě další podmínku psychotestů,“dodal Lang s tím, že klub ANO o tomto tématu teprve bude jednat.
„Pokud jde o psychotesty, jsem na to nesmírně opatrný, protože psy chologů je obecně málo a stejně vám každý řekne: my nedáváme glejt na vždy. V tuto chvíli je dotyčný člověk způsobilý, a jestli se za dva týdny stane nezpůsobilým, to nikdo neví. Tam jsem minimálně trošičku opa trný,“reagoval na dotaz předseda klubu ODS Marek Benda.
Podle svých slov ještě neví, jak by se v případě návrhu na zavede ní psychotestů rozhodl, počkal by prý na expertní stanoviska. Nemys lí si ale, že psychotesty něčemu zá sadnímu zabrání. „Je to jen další ali bi, abychom udělali vše. Bude to stát spoustu peněz a psychologů je nedo statek,“prohlásil Benda.
RADĚJI KONTROLOVAT NÁKUPY?
Část zákonodárců pokládá za důleži tější kontrolu nad množstvím a ty pem zbraní, které si jednotliví střelci pořizují.
„Excesy se zbraní jsou minimál ní a většina lidí, kteří je drží legálně, je zodpovědných. Můžeme se ale ba vit, zda je nutné, aby někdo vlastnil tři nebo pět zbraní tohoto typu,“řekl Deníku N po útoku, jehož pacha tel měl vysoce účinnou vojenskou pušku v civilní verzi, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek ¡KDU ČSL¢. Podobný postoj mají třeba i někteří zástupci hnutí STAN nebo člen bez pečnostního výboru za TOP Mi chal Zuna.
Také předseda výboru Pavel Žáček ¡ODS¢ považuje za zásadní kontroly nákupů zbraní. „Pokud někdo kupu je velké objemy zbraní nebo si poři zuje takové zbraně jako v případě pa chatele na filozofické fakultě,“upřes nil cíl takové regulace Žáček.
„Stát by se měl bavit i o zavede ní rentgenů na vysokých školách a možná i na dalších místech, která označujeme jako měkké cíle,“dodal.
Část změn přitom má zavést už zmíněný nový zákon, který v těchto měsících poslanci projednávají. Ně kdy v prvním čtvrtletí letošního ro ku by ho Sněmovna měla schvalovat v závěrečném třetím čtení. Zákon ministerstvo vnitra připravilo dlou ho předtím, než došlo na Univerzitě Karlově k tragédii.
„Zmíněná novela zákona nově za vádí oprávnění policie zabavit i le gálně drženou zbraň v případě po dezření na bezpečnostní riziko. Jde o extremistická vyjádření držitele, výhrůžky násilím, jeho vazby na ex tremistické skupiny a podobně. No vela dále zavádí povinnost prodejců zbraní nahlašovat podezřelé nákupy zbraní a střeliva, například co se tý če množství,“shrnul zpřísnění, která nová podoba zákona obsahuje, posla nec a člen bezpečnostního výboru za STAN Martin Exner.
Další balík změn se podle jeho vy jádření týká kontrol zdravotní způ sobilosti střelců.
„Zavádí se přístup ošetřujících lé kařů do Centrálního registru zbraní, aby měli informaci, že jejich pacient je držitelem zbraně. Novela rovněž zlepšuje předávání informací mezi lékaři a policií, aby u držitelů zbraní například v psychiatrické péči lékaři aktivně informovali policii,“dodal ke konkrétním už připraveným zpřís něním Exner.
V tuto chvíli stačí, aby držite lé zbraní donesli obecné potvrze ní praktického lékaře o „zdravotní způsobilosti“. Nejde přitom o žádné specializované potvrzení podob ný papír vystavují lékaři například při vstupu do nového zaměstnání a podobně.
O psychologický posudek žá dá praktický lékař jen v případě ně jakého podezření. Novela zákona o zbraních a střelivu sepsaná ještě před útokem na univerzitu počítá se zpřísněním lékařských prohlídek.
„Lékařský posudek bude mít plat nost pět let a poté se bude muset držitel zbrojního oprávnění zno vu podrobit lékařské prohlídce,“řekl Deníku N Exner ¡STAN¢.
Podle Bendy a také podle Michál ka může ale dojít k tomu, že se schvalovací proces ještě letos zdrží. A to především proto, že se část po slanců pokusí po tragédii na filozo fické fakultě podmínky pro držitele a žadatele o zbrojní průkaz zpřísnit ještě víc.
„Může se stát, že se novela vrátí do druhého čtení, ve kterém lze na čítat pozměňovací návrhy k tomuto zákonu,“vysvětlil Michálek.
O dalším postupu ohledně zákona bude příští týden jednat bezpečnost ní výbor. I kdyby k žádnému zdržení nedošlo, začne zákon platit až v led nu ¤.
Ke konci třetího čtvrtletí roku ¥ mělo v Česku zbrojní průkaz celkem ¥¤ §§ lidí.
Za tři čtvrtletí roku ¥ získalo zbrojní průkaz ¨ nových držite lů. Pro srovnání za celý rok přibylo celkem ¨§ držitelů zbraní.
Za stejné období loňského roku policisté naopak § zbrojních prů kazů jejich držitelům odňali.
Dle mého názoru je samotnou povinnost absolvovat psychotest nutné stanovit v zákoně. Prováděcí předpis pak může stanovit například rozsah, obsah a způsob provádění psychotestu.
Michal Šalomoun
ministr pro legislativu