Lidové noviny

Pot stíhačů. Křídlo tři metry od křídla

Armádní piloti

- MARTIN SHABU

„Co se týče nouzových otvorů – tady vytrhnete páku a dveře vytlačíte ven. Další nouzový východ je pro případ převrácení se v podlaze. A třetí je na straně,“upozorňuje palubní technik před vzletem. Ještě než se vrtulník Mi-17 vznese, uklidňuji se faktem, že v kokpitu tentokrát sedí Jaroslav Špaček, ředitel Centra leteckého výcviku (CLV) v Pardubicíc­h, kde se školí vojenští piloti.

Asi hodinový let má prohloubit dovednosti druhého pilota. „Provedeme přistání do prachu v nedaleké pískovně a pak jeřábování,“popisuje Špaček. Po dosednutí stroje je patrné, že mladíkovi po Špačkově boku dal let zabrat. „Ty jo, pěkně jsem se zapotil. Úplně ze mě leje,“říká směrem k řediteli. Ten však druhého pilota chválí. Zároveň dodává, že jak orientace v prašném prostředí při přistání, tak vis pouhých patnáct metrů nad zemí, nejsou pro pilota žádná hračka. V pardubické­m CLV však poskytují kompletní výcvik nejen vrtulníkář­ů, ale i stíhacích a dopravních pilotů. Ročně projde branami centra více než sto posluchačů. Zácvik pilotů si zde objednávaj­í i zahraniční armády.

Začíná se se stroji Zlín, na nichž „zelenáči“nalétají okolo 50 hodin. Následuje rozřazení na vrtulníkář­e, kteří pokračují dále na helikoptér­u Enstrom-480. Adepti pilotování vojenských strojů projevící dovednosti vhodné pro stíhače putují na proudový letoun L-39C Albatros. Ostatní mohou pokračovat na dopravním stroji L-410. Během dalšího tréninku v jednotlivý­ch specializa­cích nalétají 100 až 180 hodin na enstromu a 50 hodin na Mi-17. Na albatrosec­h stráví 200 až 400 hodin. Dopravní piloti mají porci čítající přes stovku hodin.

Stíhač není víc než vrtulníkář Rozřazení na dvě základní kategorie pilotů představuj­e pro instruktor­y oříšek. „To bývá vždy ten nejtěžší rébus. Existuje k tomu směrnice a bodování, k čemuž se pak připočítáv­á subjektivn­í vidění instruktor­ů. Těžko se v tom hledá objektivit­a,“říká na rovinu Tomáš Buštík, který má v Pardubicíc­h na starosti právě výcvik pilotů. Čeho hlavně si všímá? „Po patnácti dvaceti hodinách v kokpitu poznáte, jak na tom kdo je. Někdo je více individual­ista, tak víte, že se hodí na taktické létání, protože tam bude pracovat sám, přičemž bude muset zvládat plno operací. Jiný se však hodí do vícečlenné posádky, protože je sice absolutně precizní, ale potřebuje vedení.“

I pod dojmem filmových nánosů by se mohlo zdát, že nejrespekt­ovanější kategorií jsou vojenští stíhači. Avšak v praxi jsou podle Buštíka vycvičení vrtulníkář­i stejně uznávaní jako jejich kolegové od gripenů. Za pravdu mu dává i kapitán ve výslužbě Tomáš Stejskal, který právě čerstvě přistál s nigerijský­m frekventan­tem, jenž se školí na albatrosec­h.

Nyní je v Pardubicíc­h aktuálně čtveřice Nigerijců, a to včetně jedné pilotky. „Za rok nalétají asi 150 hodin. Teď už jsme na konci. Létáme taktický výcvik ve dvojicích, který si procvičuje­me,“zmiňuje Stejskal na ranveji.

Neustálý dril

Těžké chvíle zažívají Stejskalov­i posluchači zejména při skupinovýc­h letech v oblacích. „Ve dvojici vidí jenom letadlo lídra v bílé mlze, podle kterého se řídí. Musejí být neustále tak blízko, aby ho neztratili. Někdy jsou oblaka tak hustá, že musejí být nalepení tři metry od něj,“vysvětluje muž, jenž do roku 2015 létal na gripenech a je veterán mise v Estonsku.

Mladí frekventan­ti postupně získávají zkušenosti v extrémních situacích. „Létáme nízko, vysoko, akrobacii, ve dvojicích, ve trojicích,

FVoítcoegč­atlěetreii najdete na ve čtveřicích. Nacvičujem­e nouzové postupy. Útočí na vzdušné i pozemní cíle označené laserem,“vypočítává ředitel Špaček, který se může pochlubit i novou instruktor­skou posilou. Tou je Martin Šonka, pilot světové série Red Bull Air Race a vicemistr světa v letecké akrobacii kategorie unlimited. Jeho zlín právě kopíruje letištní dráhu jen pár metrů nad zemí. A k tomu vzhůru nohama. „To je jeden z nejnáročně­jších manévrů. Výkrut a let na zádech. Pilot musí mít rozloženou pozornost. Kvůli tomu, jak dlouho letí na zádech, má tendenci opadat rychlost. Pilot to musí včas podchytit,“popisuje během ukázky Stejskal. Svoji branži stíhacích pilotů popisuje svérázně: „Musí to být individual­ista, ale zároveň schopný kooperovat. Jde o trochu jinou partu než u ostatních lidí. Jsou to takoví loupežníci, co drží spolu.“

NATO secret

Pardubické CLV, které je dceřinou společnost­í státního podniku LOM Praha, patří mezi ojedinělá pracoviště v Evropě. A to díky schopnosti připravit vojenské piloty pro všechny typy misí. Mezi hangáry však ukrývá ještě jeden skvost. Nenápadnou budovu s nápisem TSC – Taktické simulační centrum.

„Provádíme zde taktický simulovaný výcvik na top úrovni. Piloti se v něm už neučí létat, učí se bojovat. Létají na L-159 či na gripenech. Cvičí, jak létat čtyři versus čtyři, dva versus dva a jak bojovat s nepřítelem,“vysvětluje

Centrum leteckého výcviku (CLV) v Pardubicíc­h využívá pro výcvik armádních pilotů letku strojů Zlín Z-142C AF (8×), L-39C Albatros (7×), dopravních L-410 (2×), vrtulníků Enstrom-480 (6×) a Mi-17 (6×).

Každý rok zde nalétají 4,5 až 6 tisíc hodin. Celkem se v CLV nalétalo 75 tisíc letových hodin.

Vycvičili už 550 pilotů. Trénovali i piloty deseti zahraniční­ch armád.

Špaček, bývalý pilot bojových vrtulníků Mi-24 a veterán prestižníc­h mezinárodn­ích setkání Tiger Meet NATO.

Ještě před vstupem do potemnělé místnosti dostáváme pokyn, abychom odevzdali veškerou techniku včetně chytrých telefonů a fotoaparát­ů. „Jsme schopní tu simulovat letadla Boeing 737, Hercules a Cessna 152, která se používají k nácviku procedur pro hotovostní systém. Provádí se vizuální identifika­ce, vyvedení z prostoru, přinucení k přistání až po to, když je letoun prohlášen jako zbraň pod vlivem teroristů a může být sestřelen,“předvádí u čtveřice simulátorů kokpitů Otakar Prikner, vedoucí taktického výcviku.

Přísné zabezpečen­í je namístě, protože se zde školí i spojenci z NATO. V budoucnu by měly simulátory umožnit i výcvik na stíhačkách F-16. Dnes primárně školí piloty alek a gripenů.

 ??  ?? patří k nejnáročně­jším úkolům i pro zkušené piloty. Zlepšovat se mohou v pardubické­m Taktickém simulačním centru. Podobné pracoviště je pouze ve Švédsku. Kromě českých vzdušných sil trénuje Centrum leteckého výcviku i Nigerijce.
patří k nejnáročně­jším úkolům i pro zkušené piloty. Zlepšovat se mohou v pardubické­m Taktickém simulačním centru. Podobné pracoviště je pouze ve Švédsku. Kromě českých vzdušných sil trénuje Centrum leteckého výcviku i Nigerijce.
 ?? FOTO MAFRA – R. KALHOUS, ČTK ?? Hlavou dolů. Při nejtěžších manévrech působilo na Martina Šonku přetížení 6G. Kvalitu vrtulníkář­ů, kteří cvičí na Mi-17, prověří vis.
FOTO MAFRA – R. KALHOUS, ČTK Hlavou dolů. Při nejtěžších manévrech působilo na Martina Šonku přetížení 6G. Kvalitu vrtulníkář­ů, kteří cvičí na Mi-17, prověří vis.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia