Ze 150 km/h na dálnici se stal politický boj jara
Příznivci i odpůrci zvýšení rychlosti už se šikují. V Senátu jsou síly vyrovnané, spočítala MF DNES
PRAHA Senátoři mají zase jednou důvod připomenout voličům, že nejen existují, ale že navzdory všeobecné skepsi neberou své peníze nadarmo. Blíží se totiž den, kdy mohou zchladit, anebo také opět rozehřát nadšení, které přinesli zákonodárci ve Sněmovně, když před měsícem schválili možnost řídit na některých úsecích zdejších dálnic rychlostí až 150 kilometrů v hodině.
Zatímco ve Sněmovně prošel zákon hladce a téměř bez debat, v Senátu z něj podle všeho bude drama a kolem velká diskuse. MF DNES oslovila všech 81 senátorů, jestli stopadesátku na dálnici podpoří. A když většina z nich odpověděla, jsou tábory odpůrců a příznivců velké rychlosti vyrovnány.
Až bude horní komora na příští schůzi hlasovat, rozhodnou ti, kteří ještě tento týden jasný názor na stopadesátku neměli.
Proti zákonu vystupují i „napravení hříšníci“. Třeba domažlický senátor Jan Látka loni přišel načas o řidičák, když mu policisté naměřili na devadesátce 144 kilometrů v hodině, a přece 150 kilometrů v hodině na dálnicích nepodpoří. „Když by se rychlost zvýšila na sto padesát, tak by se jezdilo sto sedmdesát,“varuje Látka. Identickou větou mimochodem argumentuje proti zákonu nejméně deset dalších jeho kolegů. Nakonec se pro zvýšení rychlosti vyslovilo 30 senátorů a senátorek a úplně stejný počet čítá podle průzkumu MF DNES i tábor odpůrců.
Ti naopak říkají, že zvýšení rychlosti stejně legalizuje stav, jaký už na dálnicích panuje, jenže dnes je to přestupek. „Člověk jede tak, jak může, pokud není šílenec, a pro šílence stejně žádné předpisy neplatí,“říká senátor za ODS Jiří Oberfalzer. Mnozí senátoři mají i osobní motivaci. „Já rád jezdím rychle,“netají se Přemysl Sobotka z ODS, který by stopadesátku nechal jako doporučenou, podobně jako v Německu je na dálnicích neomezená rychlost také jen doporučená.
Celkem devět senátorů či senátorek, kteří v anketě odpověděli, svůj postoj zvažuje. Komunista Václav Homolka řekl, že se zdrží hlasování, a pár zbylých se nepodařilo zastihnout.
Z ankety je však patrné, že zvýše- ní nejvyšší povolené rychlosti se stalo mezi senátory politickým tématem jara. Opavský senátor Vladimír Plaček si například ani nevyslechl celou otázku – zda podpoří jeden ostře sledovaný zákon. „To bude sto padesát kilometrů v hodině na dálnici,“skočil do řeči a uhodl to.
Zákon navrhli ve Sněmovně poslanci ODS. Stopadesátku nezavádí automaticky, ale dává tu možnost vybrat pro ni některé dálniční úseky. Mluví se třeba o nové dálnici před Ostravou nebo novém úseku D3 na jih u Tábora. Ve stejném zákoně je i návrh zvýšit na některých silnicích, které mají čtyři pruhy, rychlost z 90 na 110. Ten podporuje i ministr dopravy Dan Ťok, který se naopak proti stopadesátce veřejně postavil.
Kdyby Senát nakonec zákon se stopadesátkou do Sněmovny vrátil, musela by ho přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.
V původním hlasování přitom zákon podpořilo 114 poslanců, takže hlasy by byly, ale ministr Ťok by měl zase čas napodruhé přesvědčovat hlavně poslance ANO, aby změnili názor.
Proti stopadesátce na dálnici vystupuje i prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman už dříve označil zvýšení rychlosti na dálnicích za nezodpovědné, a pokud novela parlamentem úspěšně projde, chystá se ji vetovat, což by její platnost přinejmenším oddálilo. V Senátu návrh nejdříve zamíří na schůze výborů, pak teprve na plénum, kde se bude hlasovat. „Očekává se, že bude zařazen na program schůze ve druhé polovině června,“předesílá mluvčí horní komory Eva Davidová.
Proti zavedení stopadesátky by mohl hrát ještě jeden nový argu- ment. MF DNES získala vyhodnocení Národní strategie bezpečnosti provozu za rok 2014, tedy hlubší rozbor loňských nehod. Z dokumentu ministerstva dopravy vyplývá, že tragických havárií na dálnicích neubývá.
Loni na těchto silnicích zemřelo 24 lidí, o jednoho více než předloni, těžce zraněných bylo dokonce o 11 více – celkem 78. Je pravda, že od roku 2009, kdy byl počet nehod srovnatelný s loňskem, se dálniční síť mírně prodloužila, ale to podle autorů dokumentu nehraje významnou roli. „Ani při nárůstu délky dálnic nelze stav považovat za uspokojivý, ba naopak,“píše se v hodnocení.
Za alarmující považují autoři strategie to, že na dálnici zemřeli loni čtyři chodci, kteří by se tam vůbec neměli vyskytovat.
Kromě bezpečnosti existuje ještě ekologický argument proti zrychlení – vzrostou emise, které znečišťují ovzduší.